pátek 11. března 2016

Jak jsme na půl dne vypadli od dítěte :)

V úterý jsme vymysleli takový hodně spontánní nápad zajet si rychle alespoň na jedno dopoledne zalyžovat. Kdo ví, v jakém "stavu" budu příští zimu... Jestli se nám přeci jen nezatemní a zapomeneme na to peklo, co následovalo prvního půl roku po narození Tilišáka... Každopádně na lyžích jsem nestála minimálně dva roky, a protože jaro je očividně za dveřmi, tak jsme chtěli využít posledního zbytku sněhu na Vysočině. Navíc nám skvělá babička nabídla, že klidně toho půl dne pohlídá, a my tudíž ve čtvrtek ráno vyrazili směr Nové Město zahájit a rovnou uzavřít naši letošní lyžařskou sezónu. :)

lyžování, zima, opět na lyžích, půl dne volna

Jako já opravdu nejsem zimní typ. Radši se budu šťavit ve vlastním potu než, aby mi jen trošku záblo na nohy. Lyžování rozhodně nepatří k mým nejoblíbenějším sportům, a proto mi za ty dva roky až tak nechybělo. Navíc jsem posera, který jezdí pomalu a opatrně a davy na sjezdovkách mě maximálně děsí. Naštěstí jsme vyjeli ve všední den, takže lidí bylo pár, kopec mírný, svítilo sluníčko a mně bylo dokonce vedro! Pro mě ideální konstelace. I tak mi ale ty tři hodinky v nepohodlných lyžácích a helmě stačily. Nechápu, jak jsem kdysi vydržela lyžovávat několik celých dní za sebou.

lyžování, zima, opět na lyžích, půl dne volna

Víc než sjezdovky mě asi baví běžky. Jet si tak krásně zasněženým lesem, sebou naše dvě čokliny, to je pro mě větší relax než fronta u sedačky, pak rychle šup dolů a zase znova. Běžkovat jsem byla poprvé jen pár let zpátky. To mi muž půjčil mamčiny třicet let staré běžky, které se na sněhu zadrhávaly, já na nich házela neuvěřitelné držkopády a přísahala, že tohle je naposledy. Pak jsem si koupila trošku modernější kus a hned to šlo líp. Nicméně na běžkování mi chybí kondička a hlavně bychom museli jet od Brna mnohem dál a to už by bylo asi trošku komplikovanější s hlídáním. I tak to bylo poprvé na půl dne, co jsem byla bez Tilišandy a po pár hodinách už se mi stýskalo.

lyžování, zima, opět na lyžích, půl dne volna

Jak já se těším na jaro! Když jsme přijeli odpoledne domů, hned jsme naložili psi a Máťu do auta a frčeli aspoň na krátkou vycházku. Bylo krásně! Už se nemůžu dočkat, až konečně vyjedeme na kole! Snad opět (párkrát:) ukecáme babi, aby si Matildu na pár hodin vzala pod svá křídla a vyšlápneme si brzy někam na cyklo výlet.

jaro je tu, Mariánské údolí, procházky

Žádné komentáře :

Okomentovat