čtvrtek 25. srpna 2016

Krakenidlův plážový lookbook :)

Ještě nás čeká jedna dovolená. A tentokrát opravdu pořádná a hlavně u moře! Těším se na to děsně. Až si říkám, že bych se raději těšit tolik neměla, aby se něco na poslední chvíli neposr... Bereme si s sebou totiž na výpomoc babi a tudíž možná opravdu hrozí i nějaký relax! Protože nevím, jaké bude počasí, jak moc bude sluníčko péct a ještě jsem na takovéhle dovči s žádným miminem nebyla, tak jsem náhodně na svém oblíbeném internetovém sekáči Brumla.cz pořídila Matildě za pár kaček několik plážových kousků. Sice je nakonec možná ani nevyužijeme a bude lítat nahatá, ale jistota je jistota a navíc se některým fakt nedalo odolat.

k moři s miminkem
Overálek z plavkového materiálu, který stál asi 70Kč. Na zádech má dlouhý zip, takže se jednoduše obléká. Akorát zůstává otázka...co s plínkou?

k moři s miminkem
Čepička z plavkového materiálu, která je Matildě tak tak, jelikož tohle dítě má opravdu velkou hlavu. Navíc klobouky a čepičky neustále sundává, a na těch se šňůrkou je schopná se oběsit. Takže prostě taková roztomilá zbytečnost za 40Kč.

k moři s miminkem
Tohle tričko z plavkového materiálu je prostě boží s strašně jí sekne. Já chci taky takové! Stálo nás asi 60Kč. Plavečky byly tuším za 40Kč a jsou jí trošku velké, takže budou i napřesrok.

k moři s miminkem
Plavečky za pade, kterým jsem neodolala, přestože moc praktické nebudou. Byly lehce vybledlé, když přišly, ale i tak ještě nějakou parádu nadělají.

k moři s miminkem
Ručník Lodger, který jsme dostali na testování z prodeti.cz. Je pevný (ale zase ne úplně měkký) a zdá se, že bude super odolný a savý, tudíž ideální na vláčení po rozpálené pláži. A hlavne má kapucku a díry na ruce, takže je to vlastně takové pončo. Jmenuje se Bubbler Reluxury Shell a koupíte ho zde

Kvalita fotek je mizerná, za což se omlouvám, ale počasí nám ten den nepřálo fotit na zahradě. A Tilišákův zahloubaný výraz je dán tím, že jsem ji musela zhypnotizovat Pingem, na kterého přitom koukala, jinak by z fotek byly jen rozmazané šmouhy. Základem dobrého blogu jsou kvalitní fotky a minimum gramatických chyb, že... No, tak to je to, co tu bude ještě asi dlouho chybět, ale snažím se, fakt se snažím! :)

sobota 20. srpna 2016

Tak jsem oslavila...

... ty svoje třiadvacáté narozeniny. Nebo tak nějak :) Měla jsem velké plány! Muž byl už půl roku dopředu podprahově masírován, že bych strašně chtěla parní mop, který má kamarádka, a třeba něco blyštivého. A hlavně, úplně ze všeho nejvíc, jsem si přála jít na obří a dekadentní snídani bez krakenidla do nějaké super trendové kavárny v centru. Den před narozkama muž se svěšenou hlavou přišel s tím, že ten mop, co jsem chtěla, je nepraktický a bla bla bla... nebude. Snad bysme pak někdy mohli objednat jiný, lepší... Ok, snažím se nebýt vzteklý materialista (když nejde o žrádlo, nejde o nic) a informaci jsem tudíž vstřebala s klidem, že to teda nechám na něm a ať objedná potom někdy který chce. Druhá informace mě už tak chladnou nenechala (tady už šlo o žrádlo!). Víš, já ti tu snídani udělám o víkendu třeba doma, já v pátek ráno musím do práce, tak to nejde... To mě teda rozesmutnilo (rozuměj rozzuřilo) a padaly ze mě věty, jako že to se na nějakou oslavu narozenin můžu jako vys...vykašlat.

narozeniny, oslava narozenin

pondělí 15. srpna 2016

Už jich má šestnáct!

Nedávno mě docela nadzvedla reakce nějakého (bezdětného!) chlapa v jedné diskuzi, kde se navážel do maminky, která suše konstatovala, že mateřská je někdy fakt řehole, a že pro ni bylo těžké zvyknout si být takhle sociálně vykolejená a nemoct si v klidu přečíst přes den ani maily, natož si bez složitého plánování zajít večer jen tak do divadla. Chlápek tam tu mámu označil za tupého sobce, který si stěžuje na takovéhle prázdné a bezvýznamné kraviny, jako je nedostatek času na sebe nebo internet, zatímco se jí před očima přece odehrává to největší divadlo, divadlo života, a jak by měla být ta pitomá ženská vděčná a nestěžovat si, že nemá čas čučet do počítače.

Jako jo, já s ním svým způsobem souhlasím, i když to tedy napsal dost hnusně. Jenže člověku, který ty děti nemá a netráví s nimi dvacetčtyři hodin denně, sedm dní v týdnu non stop, se to lehce mluví. Určitě je to něco úžasného a fascinující vidět tohle divadlo života každou sekundu dne, ale ono je to někdy tak trochu Čekání na Godota... s tím rozdílem, že to, co na co pořád my mámy čekáme a co se někdy zdá tak strašně a beznadějně v nedohlednu, na rozdíl od toho Godota nakonec fakt přijde! Ať už je to delší spaní, první krůček, chození na nočník nebo první krásně srozumitelné slovíčko. I když se některé dny plazí rychlostí retardovaného šneka a my se nemůžeme dočkat, až večer uslyšíme v zámku klíč a přijde nás ten náš večerní externista na chvíli vystřídat, tak celkově ten čas opravdu odporně rychle letí. Ale jak říká Dušek, když se vzbudíš s blbou náladou, tak za ni buď vděčný, protože, až budeš mrtvej, nebudeš mít ani tu. :)

šestnáct měsíců, vděčnost, mateřství

Věřili byste, že krakenidlo ukvílené má dneska šestnáct měsíců? Mně to pořád nějak nejde....

čtvrtek 11. srpna 2016

O spánku a rituálech

Možná vás zajímá, jak je to u nás teď se spánkem. Matilda je skoro šestnácti měsíční batole a tudíž by podle knih a "moudrých rad" některých žen z mého okolí, převážně starší generace, měla spát celou noc. No, tak úplně jednoduché to samozřejmě není. Spánkový režim se sice od dob novorozeněte a kojence zlepšil pořádným způsobem, ale stále to není tak, že bychom si všichni společně krásně vychrápávali třeba do osmi ráno.

spánek miminka, spánek, denní režim miminka

středa 10. srpna 2016

(Ne)dovolená s dítětem

Letos jsme se podruhé vydali na pronajatou roubenku do Říček v Orlických horách. Chalupa je na parádním místě v lese, kousek od vesnice, lehce izolovaná od zbytku místní civlizace, což zaručuje to, že ani noční řev malých krakenů nebude nikoho rušit. Loni jsme se tam vydali s kamarády s chlapečkem stejně starým jako Tilišák (to jim byly čtyři měsíce a já mám pocit, že jsem tam jen houpala, nosila a kojila) a letos jsme se tam pro změnu vydali zase s jinými kamarády, opět se stejně starým chlapečkem. (Všimněte si, že udržujeme naší malé koketě neustálý příliv nových chlapů. Ve svých patnácti měsících se už nahatá (!) rochnila v bazénku se čtyřmi různými chlapíky čtyř různých národností! Američan, Holanďan, Slovák i Čech, myslím, že národnostní pestrost ctitelů má poměrně slušnou.)

orlické hory, dovolená s batoletem, dovolená s dítětem

pondělí 25. července 2016

Recenze na autosedačku Maxi Cosi AxissFix 2016

Novou autosedačku jsme vybírali opravdu hodně dlouho. Mnohem déle než kočárek nebo cokoli jiného určeného pro dítě. Matilda až do nějakých čtrnácti měsíců jezdila ve vajíčku, které jsme dostali ke kočárku (kupovali jsme komplet z druhé ruky, takže jsme typ moc neřešili). Nakonec jsme si vybrali autosedačku značky Maxi Cosi AxissFix 2016 a já vám teď řeknu proč.

maxi cosi, autosedačka, Maxi Cosi AxissFix 2016

pátek 8. července 2016

Jsem vděčná

Občas mě přepadne nechutná sebelítost a hořekuju nad tím, jak hrozně blbě se to mám. To jsou většinou ty dny, kdy Matilda většinu dne promrčí, venku je hnusně nebo vedro, nemá přijít žádná návštěva a ani nás nikdo nikam nepozval. V ledničce je prázdno a kromě strašné lenosti mi mozek mlží ještě PMS. Prostě takový ten den, kdy řešíte s prominutím pí*oviny a říkáte si "co by kdyby". Co kdybysme tehdy zůstali v Austrálii, určitě bysme už teď vlastnili nějaký domeček u pláže a já bych možná uměla surfovat (haha, to určitě, spíš bych nadávala na čtyřícítky ve stínu a Matilda, pokud by vůbec byla, by dny trávila s někým cizím v day care, jelikož já už bych dávno musela zpět do práce). Znáte to, ty dny, kdy se zbytečně moc ohlížíme do minulosti a ubíjíme se strachem z budoucnosti, zatímco nám přítomnost protíká mezi prsty.

pokora, vděčnost, nejkrásnější období života