pondělí 25. července 2016

Recenze na autosedačku Maxi Cosi AxissFix 2016

Novou autosedačku jsme vybírali opravdu hodně dlouho. Mnohem déle než kočárek nebo cokoli jiného určeného pro dítě. Matilda až do nějakých čtrnácti měsíců jezdila ve vajíčku, které jsme dostali ke kočárku (kupovali jsme komplet z druhé ruky, takže jsme typ moc neřešili). Nakonec jsme si vybrali autosedačku značky Maxi Cosi AxissFix 2016 a já vám teď řeknu proč.

maxi cosi, autosedačka, Maxi Cosi AxissFix 2016

pátek 8. července 2016

Jsem vděčná

Občas mě přepadne nechutná sebelítost a hořekuju nad tím, jak hrozně blbě se to mám. To jsou většinou ty dny, kdy Matilda většinu dne promrčí, venku je hnusně nebo vedro, nemá přijít žádná návštěva a ani nás nikdo nikam nepozval. V ledničce je prázdno a kromě strašné lenosti mi mozek mlží ještě PMS. Prostě takový ten den, kdy řešíte s prominutím pí*oviny a říkáte si "co by kdyby". Co kdybysme tehdy zůstali v Austrálii, určitě bysme už teď vlastnili nějaký domeček u pláže a já bych možná uměla surfovat (haha, to určitě, spíš bych nadávala na čtyřícítky ve stínu a Matilda, pokud by vůbec byla, by dny trávila s někým cizím v day care, jelikož já už bych dávno musela zpět do práce). Znáte to, ty dny, kdy se zbytečně moc ohlížíme do minulosti a ubíjíme se strachem z budoucnosti, zatímco nám přítomnost protíká mezi prsty.

pokora, vděčnost, nejkrásnější období života

pondělí 27. června 2016

Garden times

Tyhle letní dny jsou fajn (teda, když není pětatřicet ve stínu...). S Tilišákem je trávíme na zahradě, protože uvnitř ji to už vůbec nebaví a od rána buší do francouzských oken, že chce ven. Jelikož stále leze po kolenách (i když už zvládla i pár prvních samostatných krůčků), tak na veřejná dětská hřiště ještě moc nechodíme. Proto jsme si udělali takové vlastní hřiště doma. A skoro každý den tu máme nějakou návštěvu, takže se všichni zabavíme a letošní léto si tak zatím skvěle užíváme.

feedo, léto, zahrada, hřiště

neděle 26. června 2016

Jak jsem se tehdy zasnoubila...

Už pět let jsem vdaná panička. Co je však zajímavější je fakt, že našemu vztahu letos táhne na patnáct let! Ono totiž tím, že jsme spolu začali chodit v osmnácti, ledacos docela trvalo. Třeba čtyři roky než jsme spolu začali bydlet. (V šíleném podnájmu s velmi podivným spolubydlícím, co měl dvě přítelkyně, které nevědouc jedna o druhé sdílely nejen stejného chlapa, ale i povlečení a pyžamo! A my jsme byli vázáni přísahou mlčenlivosti, protože by nás jinak vystěhoval). Na to společné bydlení jsem muže musela tehdy vyloženě ukecat, protože jemu bylo u maminky až moc dobře. Celých devět let trvalo, než si mě teda vzal. A já si dneska vzpomněla, jak mě to tehdy vlastně požádal o ruku. Čekáte romantiku? No...skoro :)

svatba, žádost o ruku, zásnuby

sobota 18. června 2016

Když všechno špatné vede k něčemu skvělému

Někdy má člověk pocit, že se něco strašně podělalo. Něco skončilo, nepovedlo se nebo jste něco důležitého ztratili. A v tu chvíli je těžké se zamýšlet nad tím, že z té ztráty může vlastně vzniknout něco úžasného, nového, většího. Že každé blbé rozhodnutí, které v životě uděláme, má nějaký smysl a vytváří podhoubí pro něco krásného, co nás díky tomu možná čeká. Akorát si to v té chvíli ještě nedokážeme uvědomit. Ještěže to jde alespoň zpětně.

Když se totiž zpětně ohlédnu za všemi svými ztrátami, špatnými rozhodnutími a podělanými věcmi, tak dnes už vím, že se prostě měli stát. Že se museli stát, a že jsem za ně vlastně strašně vděčná. Protože nejen, že mě posunuli dále, ale vždy přinesli něco nové a lepšího a ukázali mi další cestu. A to by se bez toho špatného nikdy nestalo.

pozitivní myšlení, vše špatné je k něčemu dobré

čtvrtek 16. června 2016

Jak si organizovat čas na mateřské

Nejsem rozhodně žádný expert a můj time management je poslední dobou dost v pytli, protože chodím pravidelně všude pozdě, případně zapomenu přijít úplně. Nicméně, abych přes den alespoň něco stihla a to něco nebylo jen postavení mašinky z Dupla, snažím se dodržovat určitá pravidla, která mi v tomto směru pomáhají. Jedna kamarádka mi nedávno řekla, že nechápe, jak to všechno stíhám. Taky někdy nechápu, ale někdy taky vůbec nic nestíhám. Ale poslední dobou to docela šlape a já nemám pocit, že se doma brodím v extra hlubokém bordelu (standardní nepořádek však zůstává a já se už naučila nehroutit se z toho) nebo že pod tíhou úkolů nevím, kde mi hlava stojí. Na druhou stranu musím podotknout, že celý den jedu jak mašina prakticky bez zastavení, což nemusí každému vyhovovat. Mně rychlé tempo nevadí. Mám ráda, když se pořád něco děje. Pokud to jde, tak i relaxuji raději aktivně. Vlastně si už ani neumím představit jen tak si sednout před televizi, hodit nohy na stůl a naslepo koukat, co zrovna dávají.

tipy jak zvládnout mateřství, mateřství, jak využít čas na mateřské

úterý 7. června 2016

Co se u nás změnilo... k lepšímu! :)

Je dost možné, že to tímto článkem všechno zakřiknu a vrátíme se do starých kolejí, ale musím říct, že Matilda je poslední dobou jednoduše úžasná! Jestli bych někdy chtěla zastavit čas, bylo by to teď. Snad to není klid před bouří a neschyluje se k další době temna. A i kdyby jo, tak tohle období za to stojí!

 život s miminkem, mateřství, pohoda na mateřské, dítě