sobota 16. září 2017

Bude třetí...?

Tak tuhle otázku už mi občas někdo položil v těhotenství. V těhotenství!! Před tím, než jsem porodila svoje DRUHÉ dítě, už některé lidi zajímalo, jestli plánujeme mít i dítě třetí. Je tohle normální...?

Ano, všimla jsem si, že mít tři děti se poslední dobou stalo docela "trendem". Za dob mého dětství měla většina mých kamarádů buď jednoho sourozence nebo byli často jedináčci. Málokdo měl tehdy dva a více sourozenců, alespoň co si pamatuji. Ale v poslední době pozoruji, jak se kolem mě počet rodin se třemi dětmi rozrůstá. Ať už je to moje švagrová, která má tři děti, několik souputnic blogerek, které sleduji anebo kamarádky, které buď už třetí dítě mají, čekají, chtějí nebo plánují. Anebo o něm alespoň přemýšlí a mluví...

Upřímně, klidně bych měla tři děti! I čtyři nebo pět! Ovšem pouze za předpokladu, že by tomu nepředcházelo devítiměsíční těhotenství, porod a zhruba první rok a půl života. Mít tak možnost bezbolestně rodit dvouleťáky, tak mám doma klidně celou smečku. Protože, když se přeneseme přes jejich občasné výbuchy vzteku, pláče a nereálné požadavky, které na nás mají, tak děti v tomhle věku jsou prostě nejvíc roztomilé a je s nimi děsná sranda. Je-li jich navíc několik pohromadě, tak se vzájemně krásně zabaví a je to docela komedie. A co teprve potom, kdyby byly všechny vaše, tudíž ty nejkrásnější, nejchytřejší a nejúžasnější na světě! Jo. V tom případě jdu rozhodně do toho a stávám se klidně profesionální oktomámou na plný úvazek :) Ale vzhledem k tomu, že tahle představa je tak trochu nereálná a co se týče adopce, tak zvažuji maximálně černouška v Africe, který mi za rok pošle dva dopisy a tím moje zodpovědnost končí, tak opravdu ne. Neplánujeme třeťáska. Never. Nikdy a šmitec. A to nejen z důvodu zachování alespoň částečného duševního zdraví či nějakých těch skromných finančních prostředků a životního prostoru pro sebe a muže...

Možná, ale opravdu možná bych to zvažovala v případě, že bych měla dvě děti stejného pohlaví. V tom případě by mě to možná ještě v hlavě šrotovalo "jestli tu holčičku/chlapečka přece jen na poslední chvíli nezkusit..." Ale v našem případě nás už fakt nemá co překvapit. A já se strašně těším na dobu, kdy Miky bude v Maťulčině věku, z Maťuli poroste rozumná slečna a my si budeme užívat velkých výletů, cestování, kol a jiných sportů a hlavně prospaných nocí! Ano, malá miminka jsou sice ťuťuňuňu, ale já tento novorozenecko-kojenecký věk stejně nikdy až tak moc neprožívala a ňuňu jsou taky malá štěňátka, že. :)

Takže tímto zodpovídám ty všechny jistě dobře míněné dotazy. Ne, přestože očividně umíme dělat krásné a úžasné děti, tak nám to takto stačí a fakt JSME kompletní. Myslím, že nejlepší dárek, jaký můžete svému dítěti dát, je sourozenec. To jsme zvládli. Dokonce i věkový rozestup hraje v jejich prospěch a já věřím, že z nich díky tomu vyrostou super parťáci. A jsem ochotná kvůli tomu ztratit i pár vlasů a kus ze svého mladistvého vzhledu. Vím, že by pro nás, jako pro rodiče, bylo mnohem pohodlnější mít mezi dětmi větší věkový rozestup, mít starší dítě ve školce či škole a tak dále. Ale pro ně je to věřím to nejlepší, co jsme mohli udělat. Snad to jednou ocení, až se tu budou rvát o to, kdo bude mít ten větší pokoj :)

A pokud si říkáte, ale co kdyby náhodou, někdy, omylem... NE! Taková náhoda se prostě nestane. To si dám sakra velký pozor! A kdyby se ta náhoda náhodou stala? No... to bych si pak šla nejdřív omlátit hlavu o nejbližší zeď, vyrvala si hrůzou půlku vlasů, smířila se s doživotním tikem v oku, rychle se zapsala na nějaký rychlokurz "anger managementu" a... asi bychom začali řešit přístavbu na barák nebo alespoň odhlučněný zahradní domek s boxovacím pytlem, kam bych se mohla čas od času zavřít a "odreagovat". Ten by se mi mimochodem hodil už teď. Samozřejmě bychom si ho nechali! Jinou "variantu" bych nikdy nezvažovala. To bych potom nedokázala sama se sebou žít. Nicméně, sázím na prevenci a snad si z nás osud jednou neudělá blbou srandu... :)

třetí dítě, mateřská, život na mateřské, miminko, batole, kojenec

Nicméně, nechápejte mě špatně vy, kteří jste si toho třetího benjamínka, ať už plánovaně nebo ne, pořídili! Jednou vám to budu beztak závidět, protože jsem vždycky toužila mít velkou rodinu a společně se scházet u velikého stolu. A jestli mi Matilda jednou foukne do Austrálie, kde si nabalí nějakého ozíka a já ji uvidím jednou ročně a Miky půjde třeba stavět sruby do Kanady, tak tu zkysneme sami. A já si pak budu vyčítat, že jsem těch dětí neměla deset, protože tam by byla větší šance, že tu aspoň jedno zůstane a bude nás na stará kolena chodit rozveselovat do toho starobince. Ale teď, teď vám teda nezávidím vůbec :-D

čtvrtek 14. září 2017

(Ne)milovaná rána

Rána bývala vždycky moje nejoblíbenější částí dne. Ať už to bylo v dobách pubertálních, kdy jsem se do jedenácti povalovala v posteli s knížkou, dobách pracovních, kdy jsem byla schopná vstát i v pět ráno, pořádně si máknout s Jillian a pak se vytunit a spokojeně vyrazit do práce. Anebo v dobách manželských-bezdětných posedávající v kavárnách s dlouhými opulentními snídaněmi. S příchodem dětí se však můj vztah k ránům tak trochu změnil a momentálně jsou mojí nejmíň oblíbenou částí dne. Synchronizovat totiž potřeby svých dvou náročných dětí a zároveň moje skromné potřeby, které znamenají třeba vypít kafe teplé nebo alespoň vlažné, se mi zatím zdá téměř nemožné. Rána jsou u nás hlasitá a chaotická.

snídaně, ráno s dětmi, ráno, dvě děti, život s miminem a batoletem

sobota 2. září 2017

Kosmetické okénko - BioAroma

O kosmetice BioAroma jsem se už v minulosti zmínila ve článku ZDE. A přestože od té doby utekl už nějaký čas, pořád jsem téhle značce věrná. Vlastně jsem ten náš "vztah" ještě víc utvrdila tím, že jsem výrobky od BioAromy nahradila téměř všechny ostatní produkty v koupelně. Tedy kromě oblíbeného mandlového krému od Weledy, který používám na den, kokosáku na tělo a marockého jílu z nopooshop.cz na vlasy. A vlastně ještě parfému. Ten vždy dostanu k Vánocům od mamky, protože mě strašně nebaví si parfémy vybírat a očuchávat. Většinou se mi skvěle trefí do vkusu. Když mi parfém dojde a Vánoce jsou daleko, tak zelené jablíčko od DK je taková jistotka.

bioaroma, bio kosmetika, přírodní kosmetika

úterý 29. srpna 2017

Máťa a Miky

Ptali jste se mě, jak přijala Matilda nového brášku a jak u nás tohle zvykaní si na sebe a nový režim probíhá. Můžu vám upřímně říct, úplná sranda to rozhodně není. Ale naštěstí to není ani takový horor, jaký jsem si představovala. Tušila jsem, že bude krakeňátko na lišáčka žárlit a počítala s tím, že se bude možná snažit svoji novou konkurenci eliminovat. Že náplň mých dní se scvrkne na to postarat se, aby Miky přežil, Matilda moc neřvala a já jsem se z toho nezbláznila. Tak trochu to tak je, ale Máťa kromě občasných, víceméně nechtěných, útoků, projevuje dokonce i náznaky lásky k tomuto malému "mimi", které jí vlezlo do života. Občas sice nastanou situace, kdy mu hodí do košíku na hlavu knížku (předpokládám, že dobrým úmyslem, aby si mohl prohlížet obrázky) nebo Miky vyinkasuje kopaneček do žeber při kojení, který je ale primárně určený mě, protože jí zrovna bráním v tom, aby mohla lézt po gauči tam a zpět. Na druhou stranu, pláče-li lišáček v kočárku, krakeňátko se ho snaží podrndat, i když samozřejmě způsobem, kdy ho z kočárku téměř vyklopí. Když leží Miky na posteli, chce ho hladit a pusinkovat ale už neřeší, že mu u toho přišlápne ručičku, nebo že má zrovna rýmu jako trám a pusinovat by ho neměla. Přeci jen jí ještě nebylo ani dva a půl roku a nechápe hranice, což jí rozhodně nemám za zlé a tyhle její projevy lásky se snažím podporovat a spíše jen lehce korigovat. I za cenu toho, že jsou chvíle, kdy mi běhá mráz po zádech a modlím se, aby to lišák přežil.

šestinedělí, konec šestinedělí, miminko, novorozenec, sourozenci

sobota 19. srpna 2017

Konec šestinedělí a zase o rok víc

Před třemi dny mi skončil status šestinedělky a dneska mám narozeniny. Třicáté čtvrté. Jaj. Takže takový ideální čas k nějakému tomu bilancování. To mi ale dost překazila angína, která se na mě společně s obří dvoudenní migrénou na konci šestinedělí nalepila a já byla do včerejška schopná bilancovat tak akorát nad tím, jestli mi při otočení na druhý bok nepraskně hlava nebo mi při polknutí doušku vody neupadne krk. U doktorky jsem byla dvakrát, s tím, že poprvé mi antibiotika nedala, že to zkusíme kvůli kojení zvládnout bez nich. Nicméně jsem tam druhé ráno lezla znova skoro po čtyřech a moc ráda si je nechala napsat. Je mi líto, že lišáček dostává takhle brzy v mlíčku takovou dávku chemie, nicméně věřím, že horší by pro něj byla nefunkční máma a tou jsem do včerejšího dne opravdu byla. Dneska se cítím líp, krakeňátko číslo jedna je odveženo k babičce (uff, jsem tak ráda, že ji máme, protože poslední měsíc, vlastně od toho hrozného týdne před porodem, pomáhá jak může a byla si tu naši zlobilku vzteklou ochotná vzít i na celý týden) a doma je poměrně klid. Mikulášek se stále projevuje jako docela pohodové miminko, které pláče, až když ho opravdu něco bolí. Což tedy ale začíná být často, v podstatě každý podvečer, protože ho, asi jako každé novorozeně, trápí bříško. To mu ale nemůžu vyčítat. Ono v tom dost hraje roli moje sobeckost a posedlost jídlem, kdy se prostě nedokážu donutit to mléko a mléčné výrobky z jídelníčku úplně vysadit, i když vím, že by mu to pomohlo... Sice se snažím jíst sojové jogurty místo klasických, koupila jsem si bezlaktózové mléko i smetanu, ale pak se třeba neudržím a nacpu se mozzarelou... nebo větrníkem.

šestinedělí, konec šestinedělí, miminko, novorozenec
Tak co, bude zase modroočko nebo tentokrát hnědé po mámě?

sobota 5. srpna 2017

Lišáčkoviny aneb co mimino (ne)potřebuje

Většinu věcí bude Mikuláš logicky dědit po Matildě (teda, kromě většiny růžového oblečení, u pyžama mi to snad promine). Nebylo tedy potřeba dokupovat do výbavičky vlastně skoro nic nového. Po Maťuli podědil kočárek, postýlku, zavinovačku i (růžovou) vaničku. I tak jsem ale neodolala a pár novinek do našeho bejby arzenálu pořídila. O některých si možná řeknete, že je to zbytečnost a ano, určitě se bez nich člověk dokáže obejít, nicméně já je beru jako takové šikovné pomocníky. I když některé z těchto věcí rozhodně nebyly levné, tak předpokládám, že je stejně jednou zase prodám, až nebudou potřeba, a něco se mi tak z té investice vrátí. I tak ale pořád platí, že se většinu věcí snažíme pořizovat z druhé ruky.

výbavička, miminko, věci pro miminko, výbava pro miminko
Dárečky od milých tetiček :)

středa 19. července 2017

Deset fíglů jak vyvolat porod

Jak víte, Mikuláška jsem týden přenášela. Týden se zdá sice jako nic, zvlášť, když vypočítaný termín porodu je datum pouze orientační a dle učebnic je zdravé těhotenství dlouhé 38-42 týdnů. Jenže mě od uplynutí termínu v porodnici začali strašit vyvoláváním porodu, což jsem nechtěla dopustit. Obecně se po císaři nedoporučuje další porod vyvolávat (a přesto se to dělá) a často to potom opět končí císařem. A tak jsem si načetla snad všechny babské rady kolující po světě, jak porodu "po domácku" trošku pomoci a lehce ho popohnat. Třeba to některým z vás pomůže a něco z toho vyzkoušíte.

Důležité je ale vědět, že pokud tělo a miminko nejsou na porod připraveni, můžete klidně vařit koktejly ze žížal sesbíraných za úplňku a stejně vám to nepomůže. Všechny tipy totiž fugují pouze v případě, že už se porod chystá a vy to chcete, z nějakého důvodu (většinou přenášení nebo jako jedna moje kamarádka, která nechtěla rodit na Štědrý den:), mírně popohnat. Samozřejmě ideální je kombinace více fíglů nebo prostě zkusit skoro všechno, jako já :)


Tip číslo 10: Fyzická námaha
To vám poradí každá maminka nebo babička. Tip po generace aplikovaný - hýbat se. Už naše maminky drhly podlahy v celém domě na všech čtyřech, umývaly okna nebo běhaly po schodech s těžkým nákupem. Takže pokud přenášíte, doporučuji místo trávení odpoledne před televizí s dortíkem, raději vyšlápnout nejbližší kopec anebo si třeba jako já denně zašlapat pár kilometrů na orbitracu (tento jediný pohyb mi moje bolavá záda dovolila). A pokud máte miminko stále hodně vysoko, doporučuje se "setřepávat". Ať už kroužením a houpáním se na balónu, tancem, dupáním nebo dřepováním. Gravitace funguje! Ale hlavně se neužeňte. Nezapomeňte, že vám musí zbýt energie na samotný porod, který je výkonostně (podle mého názoru) srovnatelný s uběhnutím nejméně půlmaratonu.

Tip číslo 9: Ostré jídlo
Říká se, že ostré jídlo vám nejen rozhýbe a podráždí střeva, ale díky tomu může pomoci rozjet porod. Přeci jen na konci těhotenství jsou všechny orgány vedle sebe už tak namačkány, takže na sebe působí. Můžete si tedy třeba skončit k Indům na Vindaloo nebo si přihodit do polévky pár chilli papriček.

jak vyvolat porod, vyvolání porodu, sporýš, ricinový olej, maliník
www.sparkpeople.com


Tip číslo 8: Pupalkový olej
Od nějakého 36tt se doporučuje ráno a večer lžička pupalkového oleje, který působí na ženské orgány a změkčuje čípek. Navíc si pupalkový olej můžete i zavádět (ehm, víte kam...) v tabletkách. Ty se dají koupit i v DMku. Já jsem do sebe ke konci těhotenství cpala pupalkový olej horem i spodem v takovém množství, že jsem prakticky čekala, kdy mi pupalka vykvete z uší (nebo spíš z jiných míst...:-)

Tip číslo 7: Čaj z maliníku
Ten se doporučuje popíjet zhruba od 35tt, ale někdo ho pije už celé těhotenství. Porod vám sice asi nespustí, ale opět by měl připravit ženské orgány na tu smršť, která je brzy čeká. Já ke konci pila maliník po litrech. Naštěstí chutná s medem docela dobře.
jak vyvolat porod, vyvolání porodu, sporýš, ricinový olej, maliník


Tip číslo 6: Červené víno a ještě lépe svařák
Svařák mi doporučila pít i moje dula. Takže jsem ke konci, v době, kdy jsem už přenášela, opravdu netroškařila a dělala si každý večer svařákový večírek. Ideální je vyvařit v něm hodně skořice. S nakrájeným pomerančem nebo melounem, který jsem si do něj naházela, jsem ho vypila každý den... ehm, poměrně dost! :)
jak vyvolat porod, vyvolání porodu, sporýš, ricinový olej, maliník


Tip číslo 5: Horké koupele
Říká se, že horká vana porod buď rozjede, pokud je tělo připravené, anebo vás uvolní a kontrakce vymizí, pokud ještě nic připraveno není. My doma vanu nemáme, takže jsem buď seděla na stoličce v horké sprše a nahřívala si i bolavá záda anebo jsem využila vanu u rodičů. Opět jsem se do ní ke konci chodila naložit skoro denně a věřím, že tohle každodenní hodinové i delší prohřívání mohlo porodu dopomoci.

Tip číslo 4: Stimulace bradavek
Ač to zní otřesně, tak mám zaručené zprávy od kamarádek, že to opravdu funguje. Ideálně provozovat třeba v té teplé vaně. Návody říkají, že máte dvě až tři minuty třít a masírovat, pak pár minut pauza a znova. Mělo by to v těle vyvolat hormon oxytocin a spustit kontrakce. No, každému dle chuti a míry zoufalství :) Mně tenhle fígl zrovna příjemný nebyl, takže na těchto frontách jsem to docela flákala.

Tip číslo 3: Kořeněný nápoj se sporýšem
Doporučovány dulami i na porodním kurzu. Tento nápoj uvaříte svařením 10-12 hřebíčků, dvě celé skořice, lžička čerstvého (nebo i mletého) zázvoru a lžíce sporýše lékařského (koupíte třeba v lékárně nebo zdravých výživách). Chvilku povařit, nechat půl hodinky louhovat a dobrou chuť. Má se to popíjet celý den a během dvou, tří dní by měl nápoj vyvolat kontrakce (pokud je tělo připravené!). Já popíjela a popíjela a nic, tělo prostě připravené nebylo. Jo a je to pěkně hnusné :)
jak vyvolat porod, vyvolání porodu, sporýš, ricinový olej, maliník


Tip číslo 2: Ricinový olej
Zní to jako drsňárna - malý panáček slivovice, vodky nebo jiného alkoholu, deci ricinového oleje a dolít meruňkovým džusem k poživatelnosti. Kupodivu mi to i chutnalo. Účinek se dostavil asi po 5 hodinách - dokonalé pročištění těla a následně kontrakce! Bohhužel to byly právě ty první, které jely sice celou noc, ale ráno zmizely. Tělo ani mimčo holt nebyli ještě ready.
jak vyvolat porod, vyvolání porodu, sporýš, ricinový olej, maliník


Tip číslo 1: Přirozené prostaglandiny
No, nějak mi popisování tohoto fíglu nejde přes prsty, proto vám sem zkopíruji text z www.celostnimedicina.cz
"Přirozené prostaglandiny jsou obsažené v mužském spermatu. Tyto hormony stimulují kontrakce, ovšem jenom tehdy, když je organismus těhotné ženy na porod připraven. Vůbec se nemusíte bát se milovat i v tak pokročilém stupni těhotenství. Děťátku neublížíte, ba naopak bude dobře vnímat uvolněné a láskyplné reakce maminky. Jestliže máte občasné a slaboučké kontrakce, je tento způsob ideální. Při použití této metody je dobré, jestliže je nastávající maminka silně vzrušena, protože tak vylučuje i ona větší množství prostaglandinů potřebných k vyvolání porodu."
Je fakt, že tento fígl mi doporučovaly všechny lékařky, na které jsem při kontrolách v porodnici narazila. Prý jistotka... ;-)

Takže holky, které přenášíte, proč si to teda nezpříjemnit a neudělat si divoký večírek jako zamlada? Vana, vínečko, panáček s riciňákem, pak si trochu zapařit na nějakou rychlou hudbu, řádně si u toho dupnout a zakroužit pánví a nakonec se vášnivě vrhnout na muže. Taky vám to připomíná vysokoškolská léta? :-)

Beze srandy, přeji vám, ať v žádném případě dlouho nepřenášíte, protože ten tlak, co na vás jsou schopni doktoři vyvíjet, je fakt nepříjemný a člověku to vleze na mozek. Takže věřím, že trochu miminko doma přemlouvat a mírně mu k té cestě ven dopomoci, určitě není na škodu. A důležité je také k miminku mluvit, dávat mu najevo, jak moc se na něj těšíme, a že je tu pro něj vše připraveno. U toho si můžete zkusit v hlavě svůj porod i vizualizovat a při meditaci/relaxaci si promítat, jak přesně chcete, aby váš porod probíhal. Přiznám se, že mně bohužel tyhle spirituální věci nikdy moc nešly :-(

Chcete-li se podívat na starší článek, jak se k porodu připravit, tak mrkněte ZDE.