čtvrtek 8. prosince 2016

Hudební stoleček

Dnes se s vámi podělím o svůj poslední vánoční tip. Beztak už všechny dárky dávno máte. :) Matilda k vláčkodráze s Pepinnou dostane ještě tento mini hudební stoleček značky Scratch. Hudebních hraček doma zatím moc nemáme, což je možná docela škoda, protože Tilišák projevuje o hudbu docela zájem. Má moc ráda, když jí muž hraje na kytaru nebo na flétnu a sama si často brouká různé melodie. Po xylofonech a klavírcích se obvykle vrhá na návštěvách i v dětských centrech. Takže bude mít konečně jeden svůj taky doma.

hudební stolek, dětský xylofon, scratch, dětské hudební hračky

Tento barevný stoleček ve tvaru rybičky (ideální štědrovečerní tématika, ne?) má v sobě právě xylofon, bubínek a činel. Je dřevěný, a abyste si udělali představu o velikosti, můžete použít jako měřítko psa a kočku :)

hudební stolek, dětský xylofon, scratch, dětské hudební hračky

Doufám, že se bude Matildě líbit. Je barevný, veselý a může s ním vytvářet hluk. Ideální hračka! :) Koupíte ho třeba ZDE.

pondělí 5. prosince 2016

O naší zvěři domácí

Tak jsem si říkala, že o krakenidlu toho víte už spoustu. O kom jsem vám ale ještě moc neřekla, jsou moje dvě "prvorozené holčičky". Respektive, prvorozená bloncka Loty a druhorozená zrzka Molly. Tak dnes třeba i něco o tom, proč je skvělé mít doma čtyřnohé kámoše a proč si myslím, že to i Tilišákovi svědčí.

pes a dítě, adopce psa, pes z útulku

čtvrtek 1. prosince 2016

Učící věž a monte deska

Jak jsem psala v minulém článku, na DIY věci a domácí tvořeníčko já moc šikovná nejsem. Vlastně si s bídou přišiju knoflík na kabátě, a i tohle je pro mě takové "tvořeníčko" na půl dne. Naštěstí, z nás dvou jsem tahle manuálně nezručná lama pouze já a muž je naopak velmi šikovný. On je taková symbióza zručného kutila a zároveň bádavého ajťáka. Protože vyrostl na dědině, tak umí vykopat základy domu, porýt zahradu, navrhnout a postavit zastřešenou pergolu (prý to umí, zatím čekám na výsledek "teprve" dva roky), podle youtube návodu opravit myčku nebo kotel a k tomu zašít psí pelech tak, že nepoznáte, že byl roztržený. Je opravdu neuvěřitelně šikovný a k dokonalosti mu v tomto směru chybí jen jedno. Rychlost :) On je takový živoucí důkaz toho vtipu: Já když se rozhodnu, že něco opravím, tak to opravím! A nemusíte mi to každých šest měsíců připomínat.

Následující výtvory jsou tedy jeho dílem. Nápady také samozřejmě nejsou z mojí hlavy. Mám kamarádku, která frčí v montessori a sleduje všelijaké blogy na toto téma a u ní se právě někdy inspiruji (konkrétně tuto věž našla na tomto blogu KLIK). Její muž tuto učící věž vyrobil jejich chlapečkovi už ve chvíli, kdy se začal stavět. Tilišanda si musela počkat až do svého roku a půl než se tahle slavnostní událost stala i u nás. Nakonec to muži zabralo jen jeden večer plus nákup materiálu. Moje půlroční připomínání a přemlouvání se tedy nakonec opravdu vyplatilo, jelikož je to opravdu super věc. Matilda mi při vaření nebo uklízení neustále visela na noze, což bylo dosti otravné. Teď si vyleze na věž a má hned výhled na to, co dělám nebo si vedle mě plácá něco svého. Občas na věži i svačí nebo si tam vleze jen tak a kouká, co by kde smetla dolů, protože to je přece největší zábava. Musím teď dávat sakra pozor, kam pokládám nože. Dokonce si sama věž dotlačí i do místa, kam chce zrovna vylézt.

učící věž, montessori deska

Je to přitom taková maličkost a kolik nových podnětů jí to přinese! Mám pocit, že od té doby, co máme doma věž, tak vařím a peču častěji, protože nemusím z nohy setřepávat umrčené dítě a místo toho jí mám vedle sebe a "pomáhá mi" (= dělá binec, ale co už, hlavně, že neřve). Než jsme věž měli, tak jsem si ji dost často jen tak posadila na linku, ale to prostě není ono. Musíte dítě neustále hlídat a nemůžete se od něj skoro vzdálit. Věž je poměrně bezpečná, takže z ní nemůže vypadnout a během pár minut se do ní naučila krásně sama lézt a vylézat. Za mě je to naprosto parádní domácí vychytávka, která sice občas v kuchyni zavazí, ale využijete ji stoprocentně. A potřebujete k ní jen obyčejné Ikea schodky a trochu dřeva třeba z Hornbachu.

učící věž, montessori deska

učící věž, montessori deska

Druhá věc z domácí dílny už tak úspěšná není. Tuhle desku už máme doma několik měsíců a čekala jsem tedy z krakenidlovy strany větší nadšení. Nejvíce ji zajímá část z magnetkami, které neustále někam přendává a učí se na nich poznávat zvířata. Bohužel jsem tedy vybrala opravdu krásně malovaný magnetky z Agátina světa (KLIK), které ale mají papírový povrch a Tilišanda už jich většinu ožrala a zničila. Takže budu muset koupit nějaké obyčejné gumové nebo plastové. Ostatní "hračky" na desce ji nijak extra neuzaujaly, proto se snažím muže přemluvit, aby je vyměnil. To je totiž výhoda této hračky - můžete tam navrtat prakticky cokoli a obměňovat to postupně, jak to dítě přestane bavit. Pro starší děti jsou třeba super různé typy zámků, do kterých můžou zastrkávat různé tvary klíčů. Namontovat tam můžete opravdu úplně cokoli, od starého telefoního sluchátka, po různé provlékačky nebo třeba starou kalkulačku či různě barevná světýlka. Milion ispirací najdete na Pinterestu, když si zadáte "montessori board".

učící věž, montessori deska

učící věž, montessori deska

Tak koho jsem inspirovala k výrobě poměrně levného, ale zato originálního vánočního dárku? :)

středa 30. listopadu 2016

Mini-rychlo-drbárna

Nějak to tu na blogu poslední dobou vázne. Já mám sice v hlavě tisíc nápadů na články, ale energie, k jejich uskutečnění se mi nějak nedostává. Jakoby ta zima ze mě vycucla poslední zbytky síly a já mám pocit, že ty dny tak nějak zbytečně prozevluju a nezůstává po mně lautr nic hodnotného. Tak aspoň pár malých drbů, ať na mě úplně nezanevřete!

S krásnými adventními věnci a vánočními výzdobami se na všech blozích roztrhl pytel. U mě bohužel nenajdete ani inspiraci na DIY adventní kalendář ani třpytivou sváteční výzdobu a už vůbec ne dům provoněný perníčky. Kalendář jsem ještě letos Matildě žádný nevyráběla, protože by stejně její ničitelské sklony nepřežil a nějaké kažodenní otevírání okýnek by jí ještě bylo u zadečku. Upřímně, s tou mojí lenorou, co mě postihla, budu ráda, když se mi do Vánoc podaří vytřít zem a sehnat strom (a pak nezbývá než doufat, že přežije působení té malé teroristky). Takže pokud máte špatný pocit, že strašně nestíháte vánočně uklízet a ještě jste nezačali péct perníčky, tak vězte, že jsou na tom lidi mnohem hůř :)

Trošku se nám zlepšilo poobědní uspávání! Koupila jsem si totiž knihu Aha rodičovství, na kterou jsem četla plno chvály a můžu říct, že mě přiměla přenastavit můj přístup. Sice tyhle rodičovské příručky moc nemusím a nečtou se zrovna na jeden zátah, ale na myšlenkách v ní obsažených něco opravdu je. Asi to vydá na samostatný článek, jestli ji budu někdy vůbec schopná dočíst.

Byli jsme s mužem po sto letech na večeři a v kině! Hlídala i uspávala babička a my tak zase jednou vyrazili do víru velkoměsta. Asi padesát minut jsme hledali místo k zaparkování. Potom jsme došli k mé oblíbené restauraci a zjistili, že je zavřená. Šli jsme tedy za roh do druhé oblíbené a ta byla taky zavřená (no jo, neděle večer, město narvané lidmi, protože začaly vánoční trhy, ale kdo by otevíral, že). Nakonec jsme zapadli do takové maličké burgrárny, a to přestože burger byl asi to poslední na co jsem měla chuť. Ale byla to nakonec výhra! Nejlepší burger, jaký jsem asi kdy jedla. Prostředí sice opravdu minimalistické a na záchod jste museli jít do vedlejší hospody, ale za ten gastronomický zážitek to stálo (i když, pro matku v domácnosti je gastronomický zážitek vlastně cokoli, co nemusí vařit ona). Takže když budete mít někdy v Brně chuť na burger, tak Burger Inn na Běhounské rozhodně doporučuji. Potom jsme to chtěli vzít přes místní vánoční trhy pomalým krokem ke kinu, ale musím se přiznat, že mě ta šílená změť lidí a stánků s barevnými cetkami a jídlem spíše odrazovala než nějak vánočně ladila. Nakonec jsme tedy usedli v kině, zkoukli jakési sci-fi, které chtěl vidět muž, já si pobrečela při scénách s miminem (to mateřství se mnou sakra zamávalo, dřív mě tyhle věci vůbec nerozhodily a teď mi stačí vidět lezoucí mimino v reklamě na plíny a už se dojímám)a frčeli jsme domů. Oba totálně unavení, jak kdybysme byli tři hodiny v bazénu a ne si nacpávali pupky a koukali na film. No jo, nějak jsme té "kultůře" už asi odvykli. Do kina mi stačí zase jít za další dva roky :)

No a to je asi vše. Tedy ještě kromě toho, že Matilda má za sebou první očkování (ano, v 19 měsících, protože jsme odkládali co nejdéle). Dostala vakcínu Pediacel, což je alternativa hexy, která ale není hrazená pojišťovnou. Má být údajně šetrnější a neobsahuje žloutenku typu B. Na očkování jsem se snažila Tilišandu připravit. Dávali jsme delší dobu ve zvýšeném množství céčko, rybí tuk, vitamíny na podporu imunity a tři dny před očkování také homeopatika (ty se potom dávají ještě týden po očkování). Stejně jsme se ale reakci nevyhnuly. Poslední dva dny, jindy zdravé krakenidlo, horečkuje, v noci nespí a level protivnosti je extrémně vysoký. Tak nám držte pěsti, ať je všechno zase brzy v normálu.

očkování, spánek miminek, příprava na vánoce

Mějte se fajn a žádný předvánoční shon!

středa 23. listopadu 2016

Vláčkodráha Peppa Pig

Dneska tu mám pro vás další vánoční tip. Jak už jsem psala, tak krakenidlo jede momentálně nejvíce na praseti Peppině. Sotva se ráno vzbudí, už si pobrukuje tu úvodní znělku a valí k počítači. Snažím se jí to samozřejmě servírovat v omezeném množství (což znamená chvilka ráno, když sedí na nočníku a pak u jídla, případně v autě). Někdy si ji ale vymrčí i jen tak během dne a já vyměknu a jeden díl jí třeba pustím. Pouštíme si to ale v angličtině, protože ten český dabbing mi (jako u všeho) rve uši. Kdekoli zahlédne cokoli s motivem Peppy, tak si začne pobrukovat a vrhá se po tom. Takže bylo jasné, že nějaký "prasečí dárek" by pod stromečkem neměl chybět. A jelikož Matilda ještě nevlastní žádnou vláčkodráhu, tak jsem našla super hračku, která vyřeší oboje - Peppinu i vláček.

peppa pig, prasátko pepa, vláčkodráha, feedo

Vláčkodráha Big PlayBig Bloxx hodně připomíná Duplo a je sním dokonce kompatibilní. Duplo zatím Matildu moc nebere a jednotlivé částečky akorát rozmetává po místnosti, tak uvidím, jestli ji zaujme tohle. Píšou, že hračka je vhodná od roku a půl, ale samozřejmě by ji sama ještě nesložila, takže ji dostane už takhle připravenou. Pokud s ní bude dělat stejné kusy jako s Duplem, tak ji plánuji zabavit a ještě na nějaký čas schovat. Tak uvidíme, třeba Matilda překvapí a láska k prasečí rodince jí přiměje potlačit svoje destruktivní sklony :)

peppa pig, prasátko pepa, vláčkodráha, feedo

Vláčkodráhu si po složení olepíte malinkými nálepkami, které k ní patří, takže výsledný nádražní domek vypadá fakt roztomile. Postavičky jsou docela autentické, tudíž věřím, že v nich Tilišanda svoje oblíbence hned pozná. Jediné zklamání je, že Daddy Pig nemá svůj pověstný pupek!

peppa pig, prasátko pepa, vláčkodráha, feedo

Pokud máte doma taky malého Peppa Pig fanatika, tak by se vám tahle hračka mohla určitě hodit. Koupíte ji ZDE a můžete ji doma nakombinovat třeba právě s Duplem :)

pátek 18. listopadu 2016

Pokroky i nepokroky

Tilišanda měla 19 měsíců. V dobách bezdětných jsem měla naprosto vágní představu o tom, co takové devatenáctiměsíční dítě umí a dělá. Asi jsem si představovala něco jako plynulé mluvení, čtení pohádek a pomáhání mamince v kuchyni. Jak jsem se spletla. Ač je pravda, že Matilda pokroky dělá, tak to rozhodně není takový fofr, jak bych tehdy čekala.

Nemluví. Pořád něco žvatlá, ale slova to nejsou, pokud ovšem nemluví nějakým zapomenutým dialektem svahilštiny. Ví jak dělá pes, kráva nebo kočka. Když něco shodí, tak řekne bác a jediné slovo táta vyslovuje s naprostou přesností a bezbřehou zamilovaností. Máma jí občas sice ulítne, ale nějaká mami nebo maminka nehrozí. Oproti skoro stejně staré kamarádce odnaproti, která už mluví ve větách, teda nic moc. Upřímně, strašně se těším, až bude mluvit! Až na mě přesně pokřikovat a tahat mě pořád někam za ruku a řekne si, co chce. Myslím, že to bude velká úleva pro obě. Bohužel, si asi ještě počkáme.

19 měsíců, co umí malé dítě, pokroky, spánek

pátek 11. listopadu 2016

Tipy na Ježíška - Plan Toys a Leroka design

Nějak na mě padla podzimní únava s ne úplně nejlepší náladou. Výsledkem je, že se mi do ničeho moc nechce. Asi bych potřebovala na pár dní vypnout režim máma a zmizet někam do přírody. Nereálné. Taky je to asi tím, že krakenidlův spánkový režim je stále marný a já už pomalu přestávám věřit, že to bude někdy lepší. Ještě jsem se asi nedokázala smířit s myšlenkou úplného vynechání denního spánku a stále nutím Matildu po obědě spát. Je to pořád stejně zdlouhavý a silně neveselý proces, který končí často tím, že ona v slzách usíná a já v slzách odcházím. Budí se teď poměrně často i v noci, což sice obstarává díkybohu muž, ale to neznamená, že já nejsem vzhůru. Tudíž momentálně energií opravdu nepřekypuji.

Ale abychom přešli raději k něčemu pozitivnímu. Blíží se nám Vánoce, no ne? Pro někoho, kdo se vyžívá v třpytivých dekoracích, pečení cukroví, čančání domácnosti a dokáže si kolem sebe vyvořit sváteční atmosféru, právě nastávají žně a nejoblíbenější část roku. Asi tušíte, že já taková nejsem. Kromě toho, že veškerou vánoční dekoraci (kromě baněk na strom) jsem vyhodila, jelikož ji považuji za pracholapače, tak bych celkově období listopad-únor nejraději z kalendáře vyškrtla. Klidně i s Vánocemi. Ale to se mi nepodaří, stejně jako na pár dní zmizet pryč, takže vzhůru do vánočního boje.

Letos jsem odhodlaná i Vánoce pojmout minimalisticky. Žádné velké dary ani zběsilé šlechtění domu. S mužem si možná dáme nějakou malou drobnůstku pro radost a zbytek rodiny vezmu letos taky spíše symbolicky. Samozřejmě nejlíp na tom bude krakeňátko, které bude mít pod stromkem minimálně tři dárky. Postupně vám je tu (v době, kdy bude spát, pokud bude spát...) nafotím a třeba pro vás budou malou inspirací.

Dnešní tipy na dárečky jsou ale věcičky, které my pod stromek schovávat už nebudeme. Matilda je dostala hned, protože je nutně potřebovala. Ano, i dřevěného pejska :)

plan toys, šťastné štěně, tahací hračky

Měli jsme totiž tahacího dřevěného jezevčíka na šňůrce koupeného v létě na farmářských trzích. Jednou nám však záhadně zmizel na pískovišti a od té doby je nezvěstný. Matilda ho měla moc ráda, takže jsem si dala za úkol sehnat jí co nejpodobnějšího. A tohle kritérium splňoval právě tento jezevčík, alias šťastné štěně od Plan Toys. Od Plan Toys už pár hraček doma máme (článěk ZDE) a ani tento čoklík nezklamal. Narozdíl od plasťáka od Fisher Price, který se pořád překlápí a tudíž se na hrbolatější cestě nedá prakticky tahat, tento jezevčík drží na kolečkách stabilně. Líbí se mi, že je vlastně docela obyčejný, nepřeplácaný a při pohybu se srandovně vrtí.

Pokud mají vaše děti rádi tahací hračky a vy jste stejně jako já ulítlí na cokoli se psí tématikou, tak tento Alík určitě potěší. Matilda ho občas vyvenčí i venku, a přestože se k němu nechová příliš něžně (stejně jako k našim živým psům) a omlátí ho o kdejaký obrubník, tak pejsek stále drží pohromadě, neodírá se a vypadá jak nový. Pořídíte ho třeba ZDE.

plan toys, šťastné štěně, tahací hračky

Další z našich novinek jsou opět výrobky od mé nově objevené a nyní už oblíbené značky Leroka design (recenze na jejich softshellové funkční věci ZDE). Tentokrát nám paní Lenka ušila dvoje parádní tepláčky, zateplenou čepičku a nákrčník.

Šedé tepláčky s hvězdičkami jsou podšité měkoučkým plyšem, takže jsou opravdu teplé. Jako většina věcí, které paní Lena šije, jsou "rostoucí", takže vydrží i přes dvě velikosti. Tyto máme ve velikosti 80 a Matildě jsou lehce volnější, ale už je nosí. Zajíčkovské turko-tepláky jsou z úplně božího tenčího úpletu a jsou velikost 86, takže zatím na Matildu velké. Budou ideální na jaro a léto.

leroka design, handmade oblečení, flér, turky, tepláčky

Malinovo-šedá beanie čepička je stejně jako nákrčník podšitá fleecem, což je ideální právě na tyto už chladnější dny. Myslím, že té naší modelce parádně seknou.

leroka design, handmade oblečení, flér, čepička, nákrčník

Pokud tedy plánujete pořídit prťatům na Vánoce nějaké originální a kvalitní hadříky české výroby, tak doporučuji navštívit obchůdek Leroka design, kde se s paní Lenkou domluvíte prakticky na čemkoli :)

Co by udělalo největší radost na Vánoce mě? Upřímně... kdyby si prarodiče vzali Tilišandu na celý víkend a my jsme mohli vyjet s mužem někam do penziónku v horách a vyšlápnout si pořádný celodeňák na nějakou menší horu. Avšak zatím nereálné.