středa 4. května 2016

10 důvodů proč je skvělé mít vzteklé a náročné dítě

Určitě si myslíte, že si na ni pořád jen stěžuji. A asi máte pravdu. Občas samozřejmě nějaké situace lehce zveličím, ale všehovšudy je to, co tu píšu naprostá pravda. Matilda opravdu je uzurpátorský křiklounek, uřvaneček, vzteklounek a zapřisáhlý nespavec. Je asi všechno, co si duševně zdravé maminky přejí, aby jejich dítě nikdy nebylo. Stejně ho ale potom milují jako nic jiného na světě.

náročné dítě, tipy na náročné dítě, vzteklé miminko

Matilda je narozená ve znamení Berana, navíc v přesně v půlce měsíce, tudíž je prý beran nejberanovitějsí. Nějak tuším, že všechno to, co jsme s ní za ten rok prožili, je pouhý začátek a bude se přiostřovat. Vůbec nepochybuji o tom, že Tilišák bude právě to dítě, které s sebou třískne v obchodě na zem a bude mlátit hlavou o podlahu, když jí nebudu chtít koupit čokoládu. Je dost pravděpodobné, že ona bude to dítě, které ostatním dětem na pískovišti vyrve z ruky každou hračku a naháže jim písek do očí. A je taky dost možné, že to bude právě ona, kdo naučí ostatní děti ve školce první sprostá slovíčka (ano, přiznávám, že mi doma často ujíždí, tudíž tohle bude zřejmě moje vina).

Svatosvatě ale přísahám, že i přes ten očistec, který tu s ní kolikrát přes den a v noci zažívám, bych ji nevyměnila za žádné jiné klidné a pohodové dítě. Protože mít doma vzteklého křiklounka přináší řadu skrytých výhod!

1. Vzteklé a umíněné děti vyrostou v silné osobnosti!

Ano, prý to tak je. Čím je dítě v dětství náročnější, o to silnější osobností v dospělosti bude. Je dokonce možné, že bude mít umělecké sklony. Každopádně počítejte s tím, že tohle dítě se s životem popere s bojovností pitbula a jen tak něco ho nepřeválcuje. Máte-li taky doma malé vzteklé uřvaňátko, tak buďte hrdí na to, že vychováváte budoucí vůdčí osobnost! Věřím, že Matilda se ve světě rozhodně neztratí! Bude mít určitě divokou cestovatelskou duši, spousty nápadů, ale také sakra vysoké požadavky. Vlastně je mi už teď trochu líto svého budoucího zetě. Hochu, asi to budou někdy galeje... ale neboj, život po jejím boku rozhodně nuda nebude!

2. Naučíte se hluboce prožívat každou volnou chvilku a konečně pochopíte co znamená jógové sousloví TADY A TEĎ

Většinu dne na vás křičí svoje požadavky, visí vám na noze, chce se pořád chovat a když není po jeho, tak se promění v jedno velké slzavé údolí? U nás normálka! Proto si ty chvilky ticha, kdy si třeba hraje nebo spí, střežte jako vzácný dar a prožijte je do poslední vteřiny. Znáte to - tady a teď! Jsou totiž i maminky, jejichž děti si dokáží hodiny samy hrát. Jo, prý takové děti fakt existují! Takové maminky mají pak pro sebe hromadu času. Můžou si přes den číst, sednout k počítači, vařit, uklízet nebo se i trochu nudit! Nudu na mateřské vy ale s uřvancem nikdy nepoznáte! Ty chvilky, kdy se váš křiklounek náhodou zabere do hraní s kostkami a vy o něm chvíli nevíte, jsou totiž tak vzácné a křehké, že když už nastanou, polije váš neskutečný pocit blaženosti! Takový pocit maminky normálních dětí nikdy nezažijí! A o hodně přicházejí. Kam se hrabe orgasmus! :-) Takže hlavně nedělejte tu začátečnickou chybu a když si vaše díte SAMO hraje, v žádném případě na něho nemluvte! Žádné: "Jé, ty máš kostičky, no vidíš, jak ti to jde!" V tu chvíli totiž křiklounek ze své koncentrace pravděpodobně vypadne a opět se vrhne po vás. A vaše chvilka pohody je v pr...! Prožijte si tu chvilku, kdy po vás dítě nic nechce, až do poslední kapky. Nikdy nevíte, kdy se zase bude opakovat.

náročné dítě, tipy na náročné dítě, vzteklé miminko

3. Umrčené dítě vás změní v kreativní mašinu!

Hodnému dítěti prostě dáte kostičky nebo Duplo. V případě, že se vám opravdu nic nechce, tak pustíte pohádku a je klid. Jenže tohle na uřvanečky neplatí. To je zábava tak na tři minuty, pokud tomu budou vůbec věnovat nějakou pozornost. Jsou to přece malí vůdčí géniové! Abyste docílili aspoň mírného a chvilkového uspokojení vaše dítěte, budete se muset ponořit do hlubin své největší kreativnosti. To například znamená místo hraček vymýšlet stále nové a nové discovery baskets (to je prostě jakýkoli košík či krabička, kam naházíte různé předměty denní potřeby, kterými se dítě není schopné zabít a necháte ho věci objevovat, osahávat, olizovat...). Normálnímu dítěti vydrží taková hra s košíkem třeba hodinu. Náročnému dítěti za den vyrobíte takových košíků klidně deset. A protože inspirace co do nich dát dochází poměrně rychle, musíte být opravdu vynalézaví (hrst psích granulí v plechovce, špinavá ponožka, rola s izolepou, větev ze stromu, květináč, stará klika, kus látky, cokoli co rachtá...). Takže díky uřvanému dítěti se z člověka, který nápady nikdy nehýřil, stává záhy zapálený kreativec a žádný úhyn mozkových buněk na mateřské nehrozí!

4. Přestanete řešit zbytečnosti

Pamatujete dobu, kdy jste si donesli domů malého novorozenečka a jestřábím okem hlídali, aby na něj nikdo nesáhl neumytou rukou? Aby se ho nikdo neodvážil nosit v pozicích, které neschválila Kiedroňová? Aby se miminko náhodou nezakuckalo větším kouskem jablíčka nebo nestrčilo do pusy dudlík ze země? I já jsem na začátku jednou denně dezinfikovala všechny hračky a každou novou vyvařovala v hrnci. Čím je však dítě větší, uřvanější a náročnější, tím vaše nároky na hygienu a bezpečnost klesají. Já jsem nyní ve fázi, že když si Tilišák s něčím hraje a nemůže se tím zabít, otrávit, ani si nijak extra ublížit, tak je to v pořádku. Že okousává ovladač k televizi? Olizuje vysavač? Strká si do pusy psí kost? Žužle psí tenisák ze zahrady? Živí se na kousky roztrhanou stránkou z časopisu? Nadšeně se do sebe hází z podlahy drobky těžko říct od čeho? Pije ze psí misky? Snaží se vlézt do myčky na nádobí? Ochutnává na zahradě hlínu? Moje odvaha, co všechno Tilišandě dovolím dělat, se zvyšuje den ode dne, protože cokoli ji udrží na chvilku v klidu, to se pro mě v tu ránu stává baby-friendly aktivitou. A to, že občas olízne nebo spolkne nějakou nechutnost, se dá vždy omluvit tím, že si přece musí "budovat imunitu".

náročné dítě, tipy na náročné dítě, vzteklé miminko

5. Stanete se skvělým vypravěčem i empatickým posluchačem

Koho baví poslouchat řeči typu: "Dneska naše Anička spala dopoledne tři hodiny, tak jsem si v klidu přečetla knížku a uháčkovala jí svetřík." Nebo "Pepíček si celé odpoledne hraje sám s vláčkem a já u toho vařím a občas mu jen podám mašinku." Když mi tohle nějaká kamarádka řekne, tak jí to samozřejmě ze srdce přeji a pogratuluji ji k super pohodovému a nenáročnému dítěti. Nicméně ji vlastně poslouchám jen napůl ucha zatímco mi v hlavě mezitím šrotuje, co všechno dneska ještě musím udělat, jak ji proboha zabavím až do večeře, jestli je vhodné dát do discovery basketu šrouby a pilník...

Zato, když si maminka podobného uřvance zoufale stěžuje na to, jak Matoušek prořval dvě třetiny noci kvůli zubu a během dne sebou vztekle mlátil o zem při oblékání, tak se s radostí živě zapojíte do konverzace! Nejenže horlivě vyzvídáte detaily a chcete vědět jak si s tím maminka poradila (abyste případně odkoukali něco co nevíte), ale snažíte se ji psychicky podpořit, možná poradíte co se osvědčilo nebo neosvědčilo vám a čas krásně plyne, protože jste na jedné vlně! Takhle vznikají pevná přátelství :)

6. Lidé vám budou soucitně dávat přednost!

A toho je potřeba využít! Ideální je jít se vzteklým batoletem nakupovat. Většina lidí, než aby ve frontě poslouchala šílený řev týraného paviána, tak vás raději pustí před sebe. Nebo se kvůli vám možná otevře nová pokladna. Ani u zubaře nečekáte! Stačí dojít s uřvaňátkem a z ordinace se jistě brzy ozve: "Teď vezmeme přednostně tu maminku s děťátkem."

7. Multitasking dovete k dokonalosti!

Kdo jiný by totiž dokázal držet v jedné ruce děcku u pusy ovocnou kapsičku a zároveň kapesníkem utírat z nového fusaku to, co kolem sebe vztekle vyprská? Do toho urputně hledat v tašce jiný druh jídla, který by momentálně toho dravce mohl lépe uspokojit? A během celé akce navíc broukat Holku modrookou jako meditační mantru a navenek se tvářit, jako že se vůbec nic neděje? A k tomu všemu si ještě v hlavě udělat poznámku ohledně těch skvělých bot z výlohy, co vám během křiklounova hysteráku padly do oka, ale nehrozí, že byste si je teď mohla jít zkusit? Řekněte mi, kdo dokáže zároveň smažit cibulku k obědu, setřásat dítě nalepené na noze, tančit přitom Elvise, aby se křiklounek usmál, zároveň mu podávat magnetky zvířátek z ledničky a přitom všem mít na telefonu brečící kamarádku, které děláte psychickou podporu, protože si po porodu pořád připadá strašně tlustá? Tohle dokážeme jen my!

8. Přestanete řešit co si o vás kdo myslí

Už se to fakt nedá vydržet? Tak to prostě nedržte a zařvěte si. Váš drahoušek si nebude pamatovat, že jste na něj v roce a půl v centru města křičela, ať už konečně sklapne nebo ho zmlátíte. A pokud vám to uleví, kašlete na to, co tomu řeknou lidi kolem. To je totiž další super dovednost maminek vzteklých umíněnců. Hodně rychle se naučí nevšímat si reakcí okolí a lidi kolem v hlavě zablokovat. Řve v autobusu? Řve ve frontě? Řve na úřadě? Řve v restauraci? Tak ať si řve, vy se tím už nejspíš nenecháte vykolejit, protože se umíte v hlavě přepnout do stavu autopilota, kdy se vlastně vůbec nic neobvyklého neděje. Tohle maminky hodných dětí nezvládnou. Když mají jejich hodné děti jednou za čas hlasitější výlev, tyto maminky samou hanbou vybíhají ze dveří, opouští frontu a vystupují z tramvají, aby počkaly, až se dítě zase uklidní. My tohle neděláme. My jsme houževnaté a díky vymakanému selektivnímu sluchu už ten řev vlastně ani kolikrát nevnímáme :)

9. Spolehlivá výmluva vždy po ruce!

Zvláště pokud vás už znají. Ráno se rozhodnete, že na návštěvu k tetě fakt dneska nemáte náladu? Stačí zvednout telefon a "víš, ona je dneska Matilda extrémně protivná, od rána jen řve a visí na mě, to bychom si ani nepopovídaly..." A je to! Kdo nás zná ví, že tento scénář je více než pravděpodobný a taky ví, že v těchto situacích opravdu není radno nám být poblíž. Matilda totiž disponuje hlasem podobným motorové pile a svým řevem dokáže prasknout bubínky či vyvolat migrénu (častá vlastní zkušenost).

10. Objevíte v životě nové cesty a nikdy v tom nebudete sama!

Kdo řekl, že mateřská je stereotyp? Kdyby mi někdo před rokem tvrdil, že budu psát blog o mateřství, tak se mu tak akorát vysměju. Cesta životem s uvztekaným dítětem může být nakonec mnohem zajímavější než ne zdá. Navíc brzy zjistíte, že v tom nejste sama! I když to vypadá, že kamarádky kolem vás mají samé katalogové pohodáře, není to tak. Stačí se rozhlédnout a určitě poznáte spousty žen, které jsou na tom podobně. Možná díky malým uřvancům vzniknou nová přátelství nebo se obnoví ta zapomenutá. A během toho se vypijí hektolitry kafe a vína. Maminky bezproblémových dětí často nemají tak silnou potřebu se socializovat s ostatními, ale my na rozdíl od nich prostě musíme. Ono totiž jet k někomu na návštěvu nebo zorganizovat playdate u vás doma často přinese velikánskou úlevou. Nároční umrčenci jsou totiž většinou silní extroverti a mají společnost jiných dětí rádi. Být pořád jen s mámou je prostě nuda.

náročné dítě, tipy na náročné dítě, vzteklé miminko

Takže máte-li doma taky náročného, nespavého a ukřičeného potomka, tak vám gratuluji! Vlastně jste vyhráli takový malý hlasitý jackpot! A nebojte, s velkou pravděpodobností z toho jednou vyrostou a stanou se z nich úspěšní a protřelí dospěláci, kteří jistě budou vydělávat dost na to, aby nám zaplatili místo v nějakém hodně luxusním domově důchodců disponujícím kvalitním psychiatrem :)

21 komentářů :

  1. Tak to je správně, jsem prostě taková superžena, dvojitá :)) Díky, Luci :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jasně, co nás nezabije, to nás posílí! A ještě na to v šedesáti budeme rády vzpomínat :)

      Vymazat
  2. Užívám si chvilku, že malej spí a u kávy jsem se pobavila nad článkem :)) Hlavně bod 4 u nás naprosto totožný :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No a já si dneska dala kafe za pochodu s Matildou, protože ona se asi rozhodla, že spaní je pro slabochy a ona už to nikdy dělat nebude. Samozřejmě to bylo s hlasitým doprovodem, na zemi, kdy se mi snažila celou dobu vyrvat hrnek z ruky. Tak jsem jí ho nakonec nechala aspoň vylízat a ožužlávání hrnku ji zabavilo asi na 10 minut, juch! Pak s ním třískla o parkety a bylo po hrnku...

      Vymazat
    2. :D no, mně minule skončilo kafe na zdi a gauči, od tý doby ho piju jen u stolu a bez sápání :))

      Vymazat
  3. Matilda je asi ségra našeho Míši :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hmmm, že by? :) Co dělal váš chlap někdy kolem 20 července 2014? Nebyl náhodou v Brně? :-D

      Vymazat
    2. Co dělal, to vím poměrně přesně, to byl se mnou doma a uklidňoval čerstvou matku v šestinedělí, pravděpodobně nosil řvoucího syna, zatímco já se schovávala někde v koupelně a nechtěla už nikdy vylézt :D :D Míša se narodil 11.7. :D

      Vymazat
  4. Tak ted jste naprosto presne popsala nas život s dcerou Viktorkou. Opravdu jsem si myslela, že jenom ja mám doma upíra :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nene, je nás víc, měly bychom založit klub "houževnatých matek" :)

      Vymazat
  5. Ahoj Lucko, na tvůj blog jsem narazila až dnes přes mamablogroku a hned jsem měla jasno, pro koho hlasovat! :) Máš perfektní humor a styl psaní a navíc skoro totožný model miminka, jako já. Konkrétně v tomhle článku jsem nás našla fakt mockrát :) Včetně Holky modrooké jako uklidňující mantry, při přebalování, když chci, aby aspoň pár vteřin vydržela na zádech, už nic jiného nezpívám :) Ta naše je o měsíc a půl mladší než Matilda, tak se tady budu psychicky připravovat na to, co nás čeká dál :) Nová věrná čtenářka Klára.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Kláry, děkujeme za hlas a jsem ráda, že se ti blog líbí :) No jestli je tvoje holčička podobného druhu jako Máťa, tak přeji pevné nervy, odolné ušní bubínky a nikdy nemizející zásobu vína! Čeká nás toho s nimi asi ještě hodně zajímavého...

      Vymazat
  6. Kamaradka ted olajkovala Vas blog na FB a jelikoz mi Čudlik usnul (!!!) pri kojeni, tak hura na cteni...Me kamaradky se jiz jen shovivave pousmeji, kdyz reknu, ze je Čudlik proste jiny,ze ma o kolecko navic, ze nekde dal panbuh vic, nekde ubral. Shoduji se ve vsech bodech, i s Holkou modrookou - proc zrovna tahle dobre funguje? Proc jsou zrovna oni tak hlasiti? Silni? Asi aby mohli dobre skrabat a stahovat kalhoty. Kez by okolo me byla maminka s podobnym ditetem...
    Ale co, cert to vem, hlavne ze je zdravy, za chvili na me hodi to velke uprimne oko a ja mu tu nabijecku zase pujcim..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No jasně, že hlavní je, že jsou zdraví. To si taky pořád dokola opakuju. Ale jako řvát by teda mohli trošku míň, ne? :)

      Vymazat
  7. Ufff, hodně jste mě pobavila, díky :). Jenže - Vy máte jen jedno, my dvě. První dcera byla případ pro neurologa, prvních deset měsíců řvala (neurolog to tak klasifikoval, má velmi dunivý alt a naprosto se k miminku nehodil) 20 hodin denně a spala v přestávkách čtyři, nemusím psát, kolik jsem toho nabrečela. Hlavně když jsem viděla spolusouputnice, jak jejich miminka jsou v kočárku a hrají si s ručičkama, hračkama apod. Náš kočár vypadal tak, že se líhne dinosaurus. Proto jsem nechtěla druhé dítko. No nic, zadařilo se a máme druhátko. Že neplatí rčení dvakrát do téže řeky? Omyl!!!! Jsme tam opět, i se stejným zdravotním stavem. Jenže je problém v tom, že se musím starat o taková dítka dvě. Někdy mě to zlomí a jsem jak robot, pak pochopí starší, že se něco děje a ptá se, proč jsem taková...... Doufám, že se po pár letech tomu zasmějeme, jako u první. Teď i manžel říká, čím jsme si to zasloužili, že to máme 2x... :)

    OdpovědětVymazat
  8. Vy jste mě vyděsila k smrti! I to druhé je stejné??Nééé! Mně všichni říkají, že druhé bude spící pohodář a kliďdas a to jediné mě lehce motivuje k tomu, že případné pořízení sourozence do budoucna vůbec zvažuji. Vy musíte mít svatozář, vůbec si to neumím představit. Já si tedy snad to druhé pořídím, až bude Matilda na vysoké (v zahraničí) a bude to nejspíš formou adopce na dálku nějaký africký černoušek, který mi dvakrát do roka pošle fotku a obrázek! Držím pěsti, přeji dobré nervy a hlavně podporu a pomoc všech kolem vás! Jo a líhnoucí se dinosaurus mě dostal! U nás to nebylo jinak - kdo šel kolem kočárku a zvědavě nakoukl dovnitř, tak rychle ucukával, protože tam leželo cosi rudého, zpoceného, uřvaného (nevím jestli dunivý alt, u nás spíš siréna), co se svíjelo v křečích a zabíjelo pohledem :-D Miminečka naše...:-D

    OdpovědětVymazat
  9. Uplne cela nase Barunka... Neustale se vzteka, brbla, do 7 mesicu nesmel zastavit kocar, jinak byla hned vzhuru. Jen rev, rev, rev.., Nic ji nebavi, vsechno vyhazuje z kocaru... Peave je ji 15,5 mesice.. Uz tak asi mesic zesilela uplne a v noci se budi az 6x. Stoupne si, cucne si, odpadne a za 1,5 -2 hodiny zas... A k tomu mame tri a ctvrt roku stareho Kubika. Neposeda, naschvalnik a absolutni nezravka. Hubeny potouchlik, co se chvili nezastavi a segru neustale provokuje, kouse a vse ji bere. Tudiz pro ni o duvod vic jecet. Chci kazde rano do prace, casto je to fakt inferno.... Nicmend jsem rada, ze je nas takto stizenych vice...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Máte dvě náročňátka?! A já myslela, že to druhé dítě je vždycky hodné, tiché, klidné, spavé...:-D

      Vymazat
  10. Zdravím maminky náročných miminek! Taky jsem měla takové dinosauří mládě,které neřvalo pouze v při procházkách v parku v šátku (kočár,pripadne vstup do obchodu nepřicházel v úvahu :-) Dnes je to úžasná,chytrá předskolačka, která má sice stale velike naroky na sportovní vyžití a na okamžité odpovědi na nikdy nekončicí otázky,ale už je s ni většinou dobrá domluva a denně mi říká,že mne miluje! Takže nezoufejte,lepší se to pomalu,ale jistě! Pevne nervy,Jana

    OdpovědětVymazat
  11. Paráda, díky! Moc jsem se pobavila, že to někdo dokáže tak trefně napsat. Mám dvě, starší dva a čtvrt, mladší půl roku a chvilkama je to ocistec. Hlavně s tou starší, která se k tomu všemu stále vyrovnává s brachovou konkurencí. Teď se narodilo sestrence taky druhé a hádejte, jak to prožívá ta první? Nijak! Pohoda! Malou pusinkuje, žádné vzteky, poslušně chodí za ručičku, papa, spinka, jako by se nechumelilo!! No je tohle normální..?? Opravdu se těším na další návštěvu doma, kde mi určitě budou mou sestrenku a její děti neustále servírovat jako "tak to má být", zatímco já se budu ládovat čokoládou, abych to přešla úsměvem či aspoň pokrcenim ramen, protože na víc se po náročných dnech a nocích fakt nezmůžu. Každý den je malé vítězství, včerejšek je zapomenut, zítřek ještě neexistuje a každé dítě jednou usne a každé dítě jednou vyroste!!

    OdpovědětVymazat