neděle 9. října 2016

Třídím, vyhazuji, reorganizuji aneb Jak i mě dostal minimalismus

Už nějakou dobu koukám na youtube na nejrůznější videa týkající se konceptu minimalismu v životě, který je mi to dost sympatický. Sama mám ráda jednoduchý, čistý, uklizený prostor, kde se neválí žádné lapače prachu, zbytečnosti a nefunkční věci a ideálně je všechno urovnané a schované na svém místě. Nemám ráda ledničku a spížku nacpanou jídlem do zásoby, kde není přehled, čemu končí trvanlivost nebo lékárničku přetékající léky, o kterých už ani nevím, k čemu jsou. Nedělá mi dobře skříň narvaná věcmi, a ani to, když se nemůžu rozhodnout, které za dvou skoro stejných triček si vzít, a v podstatě mám pocit, že vypadám blbě v obou.

minimalismus, uklid, třídění, reorganizace, domácnost

O smysluplnou organizaci se doma snažím už dlouho, i když s malým dítětem za zadkem, které moje uklízecí nálety sabotuje, jsem často dost neúspěšná. Nicméně, například kromě pár drobností, ke kterým mám nějaký vztah (rámeček s fotkou, soška z Austrálie) doma už nemám žádné sošky, vázičky, ozdůbky a jiné seperetičky, na které by sedal prach. Proto jsem se těmi zhlédnutými videi nedávno konečně nechala inspirovat i k tomu, abych radikálně probrala veškeré věci, které vlastním a zvážila, jestli je k životu opravdu potřebuji a pokud zjistila, že ne, tak se jich milosrdně zbavila.

Šatník

Začala to klasicky velký úklidem šatníku. Ale zkusila jsem změnit už zaběhlý postup, po kterém mám sice trička poskládaná v komínku a šaty pověšené podle barev a stylu, ale stále ve stejném množství. Tentokrát jsem si opravdu poctivě všechno před zrcadlem vyzkoušela a přemýšlela nad tím, kdy jsem to vlastně měla na sobě naposledy a kolikrát. Snažila jsem se nehledět na to, kolik mě který kousek stál ani na to, jak dobře vypadá na věšáku. Na hromadě tak na konec skončily i několikery džíny, které sice vypadají super, dokonce je obleču, ale jsou mi nepohodlné nebo šaty, které sice stály hromadu peněz, ale zdají se mi krátké/moc obtáhlé/nejsou můj styl a necítím se v nich dobře. Stejně tak trička, které jsou sice prakticky nenošená, ale málokdy je vytáhnu, protože ty barvy mi vůbec nesluší. Jela jsem podle zásady: Cítím se v tom dobře, je mi to pohodlné? Sluší mi to? Mám v tom kam jít? Každá věc musela splnit všechny tři kategorie. Konečným výsledkem byly tři plné krabice oblečení všehochuti od triček, bot, kabelek, bund, kabátů až po spodní prádlo. Byla jsem opravdu nemilosrdná a nekompromisní. Ty hodně jeté věci šly rovnou na hadry, protože neustále potřebujeme něco na utírání psích pacek. Ty méně jeté, ale vytahané, sražené a nemoderní věci šly do kontejneru na textil. Zbytek krabic jsem nechala probrat kamarádky a byla ráda, když si nějaké kousky vzaly. Něco málo z těch opravdu hezkých věcí jsem nafotila a hodila na Vinted, ale přiznám se, že je to pro mě ztráta času a za těch pár korun nazpět mi to nestojí. Všechno, co zbylo, mám teď nachystané na odvezení do nadace Veronika.

Přestože jsem vyřadila věci v řádech tisícovek, tak mi to není až tak líto, protože moje skříně byly narvané, přetékající, nepřehledné a spousta věcí tam měsíce jen ležela. Jsem ráda, že někomu třeba ještě udělají radost a já mám na oplátku dobrý pocit a taky víc prostoru. Ale tím určitě nemyslím prostor na nové věci, které bych si teď měla nakoupit! Kupodivu se ze mě, bývalého shopaholika, který si každý týden musel koupit něco nového na sebe, stal docela velký šetřílek (když jde o oblečení – jídlo, věci pro Matildu, knížky a přírodní kosmetika, to je jiná kapitola…) a já si hodně rozmýšlím, než si něco odnesu k pokladně. Navíc mě brouzdání po obchodech a zkoušení věcí už vůbec nebaví a považuji to za ztrátu času. Co je pro mě ale trochu challenge, je nakupování na netu, tam se totiž musím ještě opravdu vědomě krotit.

Kosmetika a lékárnička

Přišly hned po hadrech. Nejdřív jsem vyházela všechno staré a prošlé. Potom všechno, co už je dlouho otevřené a nepoužívané. Potom všechno, o čem vím, že už opravdu nejspíš nikdy nepoužiju (sprej do solárka, laky na vlasy atd.). Vyházela jsem všechny laky na nehty a další kosmetiku plnou chemie, kterou používat nechci. Taky všechny štětečky a pudřenky, staré pilníčky, natáčky, holítka a další krámy, které se mi válely po šuplících. V podstatě mi zůstala malá taštička šminek, které používám a pak moje každodenní, vesměs přírodní, kosmetika. Jediné u čeho stále váhám, je fén. Vlasy si sice už léta nefénuju, ale stejně ho tu pro případ nouze v nejspodnějším šuplíku ještě mám.

Kuchyně

Tady jsem šla postupně skříň po skříni. Byl to delší proces a já třeba vyklidila jednu skříňku za dva dny. Pryč letěly miliardy skleniček od jogurtů, krabičky bez víčka a víčka bez krabiček. Všechny kuchyňské propriety typu válce na těsto, kráječe na vajíčka a litinové formy na bábovky, které jsem v životě nevyužila. Vyházela jsem obouchané hrnky a taky ty, do kterých si stejně čaj ani kafe nikdy neudělám, ani nevím proč. Snažila jsem se všechno, co denně používám, dát na dostupnější místa. Vyházela jsem staré koření a dlouho otevřené mouky. Poskládala jsem utěrky a vyřadila ty extra hnusné, a tak nějak to všechno postupně reorganizovala. Řídila jsem se heslem, že není těžké věci vytahovat, ale dávat zpět na místo. To je totiž můj problém. Dřív sice mělo všechno svoje místo, ale dost často, když jsem pak něco vytáhla, tak jsem byla líná to dát zpátky na místo, protože to bylo někde vzadu ve skříni, a tudíž věc potom ležela na lince i několik dní (například mixér, odšťavňovač). Teď si myslím, že mám všechno uloženo tak, aby nebyl problém to vracet zpět na místo.

V tomhle vyhazovacím a vyřazovacím postupu hodlám pokračovat a trochu doufám, že se zapojí i muž. Kdybyste totiž viděli naši verandu, kompletně zaskládanou venkovním nábytek, plynovými bombami, grilem, starými pelechy pro psy (ty, stejně jako staré ručníky, povlečení a další věci věnuji jednomu zvířecímu útulku) a jiným bordelem, nevěřili byste svým očím. Stejně tak jako schody do sklepa, kam se zatím prostě hází všechno, co nechceme, aby bylo vidět a najdete tam podklady od šnorchlů po starý koberec.

Jednou bych chtěla mít krásně zorganizovaný dům, který se bude lehce udržovat a nebudou se v něm hromadit a válet zbytečnosti. To je ale asi zatím pořádná utopie…

A jak je na tom vaše domácnost? Organizujete a třídíte rádi?

P.S. Knihu Zázračný úklid od Marie Kondo jsem ještě nečetla, ale chystám se na ni a věřím, že pak bude následovat další kolo třídění a vyklízení...

17 komentářů :

  1. A nějaké tipy na fakt dobrá videa? :) Knížku si chystám přečíst i podruhé, poprvé mě hodně navnadila :) Ikdyž už doma skoro nemám co uklízet, šatník prázdný, koření vyházené, kosmetika téměř nulová,... na dětské hračky bych tedy potřebovala přistavit kontejner, protože stále dostáváme šílené krámy... a manžel se bohužel nezapojil takže to skončilo jen u mých věcí... no nicméně náš domov má do minimalismu opravdu hodně daleko

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Náš domov taky není ani zdaleka minimalistický :) Přetékající sklep a mraky hraček, kam se podíváš mají do tohodle konceptu daleko, ale po malých krůčkách prostě pokračuji a redukuji. Jednou děti odrostou, muže domestikuju a bude to tu zenová oáza :) Konkrétní tipy na videa moc nevím, sjíždím je tak nějak randomly. Zajímavé tipy a vůbec styl videí má třeba Jenny Mustard, ale ona je mi osobně strašně nesympatická a její životní vize úplně mimo můj šálek čaje. Ale co se týče minimalismu, má občas dobré tipy. Docela se mi líbí More Meody a její Minimalism Lifehacks, tak to jde hodně i do ekologie :)

      Vymazat
    2. zenová oáza :D to mě pobavilo.. videa dobrý, už jsem pár zkoukla :) no já pořád říkám, že u druhého dítětě budem přijímat jen finanční obnosy, protože jestli dostanem zase znovu tolik krámů, tak už to budu rovnou házet ven oknem

      Vymazat
  2. Cítím to stejně, teď jsi mě krásně navnadila :) Už jen na to čistku najít čas! Nedávno jsem začala se šatníkem, ale musím přitvrdit .. a hlavně pokračovat!

    OdpovědětVymazat
  3. Pro mě je nejhorší najít si ten čas. Dělám to s Máťou za zadkem a chvíli ji třeba baví válet se mi v hromadách oblečení nebo rozkramařit polici v kuchyni, ale není to na dlouho a většinou to pak musím nedobrovolně utnout v půlce a jít s ní ven, protože madame má zatím úklid v paži :)

    OdpovědětVymazat
  4. Snažím se o to samé, protože úplně cítím, jak mi ten neminimalismus vysává energii. S šatníkem jsem taky zatočila, kosmetiku jsem omezila na minimum, snažím se udržovat pořádek ve špajzu, ale pořád to není ono. Blíží se nám stěhování do nového domu, a zatím mám romantické představy o dokonalém uspořádání všech věcí, tak snad brzy nevezmou za své :-)

    Ms. Blogger Eva

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. taky mě přemíra věcí kolem spíše vyšťavuje. Akorát jsem minimalismus ve svém šatníku dovedla do takové fáze, že nemám co nosit a jsem líná jít nakupovat :) Nový dům, to bude krása! Užijte si to! :)

      Vymazat
  5. Já tuto "potřebu" taky v poslední době mám...vlastně už několik měsíců a snažím se, ale stále nacházím něco, co jsem ještě neprošla :D Mám pocit, že to je never ending story, ale s každou vyhozenou zbytečností mám lepší a lepší pocit...
    A co se týče vracení věcí na své místo - v poslední době si říkám (když jsem líná to dát nazpět): "kdo to tam dá? Stejně zase jen já..tak je jedno jestli hned a nebo za pár hodin/dnů (? :D)..." Sandra to totiž zatím moc nevrací (pochopitelně :D) a manžel dost často ani neví kam :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak,to vyhazování je jak droga a jsem teď ve stavu, že šmejdím po domě, který už je hodně protříděný a hledám, co ještě můžu vyhodit, a když to najdu,mám z toho děsnou radost a obřadně to nesu k popelnici. Když jsou to nějaké lepší věci, tak je položím v bedně vedle popelnice a pak přes den nenápadně z okna kontroluju, jestli už si to někdo vzal. Většinou je to do pár hodin pryč a já mám pak radost, že ta věc ještě někomu poslouží:)

      Vymazat
  6. Já byla vždycky pořádná a už jako dítě jsem nesnášela bordel po šuplíkách nebo rozházené hračky, narozdíl od bráchy:D A co já teda můžu ohledně minimalismu doporučit, tak to je bydlení v garsonce.) Začalo to před dvěma lety, co jsem s přítelem v takto malém bytě a za tu dobu jsem zjistila, že mi stačí jedna sportovní taška s oblečením + pár sukní na ramínku, stejně nosím pořád dokola to, co mi sedí a co se mi líbí. Boty to samé, v bytě není místo mít víc než dva páry na aktuální období + na sport:D Dekorativní kosmetiku mám v jedné taštičce, protože jí převážím sem a tam, pečující asi 3 lahvičky na zrcadle. Šampon jeden, sprcháče dva, ráda mám na výběr aspoň ze dvou, víc mi přijde zbytečnost. Sice to bylo ze začátku nedobrovolné a sezónní věci musíme vozit k rodičům, protože fakt se nevejdeme do bytu v létě s kolama a současně lyžema a přeskáčema apod., ale jinak se tam na každou sezonu všechno vejde a bordel tam ani mít nemůžeme, to bysme neprošli přes dveře, všechno co se vytáhne musí být večer na svém místě, aby se nikdo v noci nepřerazil:) Snad jednou ve svým a větším bydlení půjde tohle nastavit hned od začátku, nejlíp vůbec krámy nenakupovat. Lapače prachu nesnáším, hadry nakupuju nerada, nic moc co je v obchodech se mi nelíbí, boty kupuju kožený, nosím je denně a vydrží x let, tak snad to půjde.)
    Obecně nejhorší pro minimalismus je podle mě prostor, čím větší barák, tím větší bordel.
    Tereza

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mám to velmi podobně! My máme teda takový menší domeček, takže bordel se tu více rozprostře, ale jde to udržovat i tak, tím spíš, že úložných prostor nemáme zase tolik. Skoro bych řekla, že pár lety jsme v našem dvoupokojovém bytě měli víc věcí a zbytečností než teď tady v domku :)

      Vymazat
  7. Cítím to stejně, občas mám takové záchvaty, že nechci žádné blbosti, na které by se prášilo, jenže přítel je úplný opak a naopak nerad cokoliv vyhazuje, takže občas se u nás vedou vyjednávací diskuze o tom, co vyhodit a co ne.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To musí být vyčerpávající, když s přítelem nesdílíte stejný názor, protože mě právě strašně motivuje, když vidím, že i muž se pustil do vyhazování a třídění a vidím, jaký z toho má dobrý pocit. Takhodně zdaru ve vyjednávání :)

      Vymazat
  8. Taky mě minimalismus chytil, začala jsem i dřív, vyházela polovinu šatníku věcí, které jsem nenosila. Pak s knihou od Marie Kondo šla další polovina pryč, asi 80% knih, teď jsem u fotografií. Kupodivu mi to pomáhá i psychicky, mám pocit, že se zbavuji minulosti, uzavírám tak jednu kapitolu a směruji dopředu místo ohlížení se zpět nebo státí na jednom místě. U nás je výzvou už jenom to, že se dvěma dětma bydlíme ve 2+1 a vypadá to, že tady i zůstaneme a nebudeme hledat větší. Beru to jako výzvu, zatím se to docela daří.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ještě přidávám jeden tip na blog http://bemorewithless.com/project-333/, na youtube se mi líbil kanála GoDownsize.

      Vymazat
    2. Knihu čtu teď a je vážně inspirující! Čtu ji před spaním a pak nemůžu usnout, protože mám chuť vylézt z postele a začít vyhazovat :-D Díky za tipy na video!

      Vymazat
    3. Ahoj, po přečtení tvého článku jsem se vrhla na vyhazování zbytečností v pokoji syna. Naskládala jsem prádelní koš oblečení, časopisů, papírů, káblíků atd. Za chvíli syn dojde domů , tak ho to nechám zkontrolovat a půjde to vyhodit. Svoje věci mám už hodně zminimalizované, ale vždycky se něco najde na protřídění.

      Vymazat