středa 11. května 2016

Jak být ready do plavek i bez plavek :-)

Jaro v rozpuku a ženy, především blogerky, se předhánějí s tipy na nejrůznější detoxikace těla, očisty mysli, úklidy šatníku a shazování kil i jiných věcí. A protože jsem tak trochu oboje (chápejte, žena a blogerka), tak vám sem taky jeden tip šoupnu. Pouze pro silné povahy! Tak holky, znáte brazilskou depilaci? Kdo nezná, tak hned vysvětlím, že se jedná o totální odsrstění těch partií, které chlapi nemají. Ne, prsa to nejsou.

brazilská depilace, brazilian wax

Já tuhle středověkou torturu podstupuji již několik let. Jestli to bolí? Pcháá, strašně! Nicméně dlouhotrvající výsledek mě nutí k tomu se tam vracet. Chodím k paní Irině, což je taková herdek ženská od rány, pocházející zřejmě z Ukrajiny, která se doslova s ničím nesere. Jdete poprvé, jste celá červená, stydíte se jak blázen, v rozpacích se chichotáte, ve zpocené ruce žmouláte gaťky, křížíte nohy a vysvětlujete jí, jak je vám to hrozitánsky trapné? Tak na tohle ona reaguje totálně otráveným pohledem a znechuceným povzdechem: Jéžíš, vy s tím naděláte, dneska jste asi pátá frnda, co vidim. Potom ležíte na zádech jak chrobák s nohama nahoře, zatímco vám ona zkoumavě zírá na místa, která ani vy samy nemáte takhle zblízka prohlédnutá, syčíte bolestí a ani ne v polovině procesu víte, že už to nevydržíte ani o vteřinu dýl a prosíte ji, aby raději přestala? Tak paní Irina se na vás přes vaše nahá stehna přísně podívá a s ledovým klidem prohlásí: Držte! Já polotovary nedělám!

Nicméně díkybohu za ni. Je tak rychlá, že za pět minut je z vás dokonale oškubané kuře, vypláznete tři kila a valíte spokojeně domů. No, valíte. Možná spíš chvíli půjdete hodně pomalu takovou lehce kačení chůzi a s pocitem, že vám do klína někdo nalil vařící vodu. Ale na další dva měsíce máte klid! Nedávno jsem u ní byla a donesla jí flašku vína. Za to, jak se to minule zvrtlo...

To byl totiž den, kdy měla mít Matilda hlídání, ale to nečekaně odpadlo a já už termín nechtěla rušit. Šla jsem tam tedy i s Tilišákem a doufala, že na těch pět minut se jí ujme recepční. Jely jsme tradičně pozdě a salon je ve druhém patře, takže jsem se rychle snažila nacpat s kočárkem do výtahu. Bohužel výtah velikost krabičky od sirek mě s kočárkem nepojmul. S ne moc dobrým pocitem jsem nechala kočárek na dvoře (on se totiž salon nenachází zrovna v té nejluxusnější části města, jestli mi rozumíte). Čapla jsem Matildu pod paži, přes rameno hodila těžkou tašku a utíkala po schodech nahoru. Matilda už byla dost protivná, protože to byl zrovna její spací čas. Nahoře jsem s paní recepční rychle vybavila to, že si kočárek dole schovám v kotelně. Takže zase dolů po schodech, Matilda stále pod paží a už značně zpruzená. Kočárek jsme schovaly a valíme zpět nahoru. Začínám být zpocená a Máťa v bundě taky. Řve (ale? kdo by to čekal?). Recepční se ji snaží pochovat, ale Matilda se jí bojí a propadá do totálního hysteráku. Řve takovým způsobem, že mi ji recepční celou usoplenou a zpocenou vrací, že toto teda ne. Jsem zoufalá, sakra, potřebujeme jen pět minut! Paní Irina však razantně zavelí: Běžte dovnitř, svlíkněte se a nějak to zvládneme. Chci položit vzteklou a zmítající se Matildu na zem, ale paní Irina říká razantně ne! Podlaha je špinavá. To je mi úplně fuk, nevidím jiné řešení, ale paní Irina s ním hned přichází. Lehněte si a dejte si ji na břicho. Hm, ok, poslechnu.

Takže ležím na zádech, na úzkém vysokém lehátku, dole bez, nohy roztažené a mezi ehmm... a bradou se mi zmítá Matilda v amoku, stále navlečená v bundě, protože jsem ji v tom fofru nějak zapomněla vyslíknout. Mlátí mě hlavou do nosu div mi ho nezlomí a nohama kope tam, kde paní Irina rychle lije vosk. Snažím se nevnímat tu bolest dole (kupodivu to tentokrát docela jde), zpívám Matildě nějakou blbost a dělám všechno proto, aby mi z toho lehátka nespadla na zem. Ona totálně nespolupracuje, takže v jednu chvíli v podstatě visí hlavou dolů a já ji držím za nohy. Pani Irina jen koulí očima, mlčí a jede, protože kdykoli se na Matildu podívá, ta se rozeřve ještě víc. Jen jednou suše procedí mezi zuby: Ale děcko je to hezký. Škub! Blbé je, že po tom co je první část hotová, se člověk musí otočit na břicho na tu jaksi zadní část. To ale s Matildou svíjející se na břichu moc nejde, takže se jen nemotorně odvaluji na bok a vší silou držím vzpouzející se dítě, které už teď z lehátka prostě visí dolů. Čekám, kdy jedna z nás omdlí. Naštěstí je paní Irina profík a rychle je po všem. Matilda je od kolen dolů zapatlaná voskem, já ho mám až na zádech, ale přesto vynechávám sprchu a rychle na sebe jednou rukou natahuju gaťky a zbytek oblečení. Máťu konečně držím normálně v náručí, platím, asi milionkrát se paní Irině omlouvám a slibuji, že už s děckem nikdy nepřijdu. My jsme tady zvyklí na všechno, odvětí suše. V tom stresu jí dokonce zapomenu dát dížko a normálně od tam za doprovodu Tilišákova slábnoucího řevu zdrhám. Jen co ji naložím dole do kočáru, tak vyčerpáním usíná. Snažím se jí chudince dostat zbytky vosku z vlásků a oblečení a z celého srdce doufám, že jsem jí právě nezpůsobila celoživotní trauma z depilace. To by měla teda blbý, protože jestli je po mně, tak tu bude bývat často.

brazilská depilace, brazilian wax

Takže já jsem ready na plavkovou sezónu. A co vy?

13 komentářů :

  1. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětSmazat
  2. Jako zazitek pro clanek skvely, zazit bych to nechtela :-)

    jelikoz jsem v tomto 100 let za opicema, mam tri dotazy: ehm, to tam dole v oblasti mezi pupikem a stehny nemate fakt zadny chloupek? Jak dlouhe ty chloupky musi byt, aby slo depilaci podstoupit? Nezarustaji ty chloupky?
    diky za praktickou zkusenost

    Martina

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Odpovím :) 1. Vůbec žádný 2. Dlouhé tak, aby je nabral ten vosk, takže určitě nechat po holení třeba týden 3. Právě že díky tomu nezarůstají vůbec, je to super, běžte do toho! :-)

      Smazat
  3. :-D Cizí neštěstí prostě potěší nejvíc...:-D Jsem se ohromně pobavila :-) Naštěstí netoužím po tom být tam dole holátkem (nějak mi to k dospělé ženě nepasuje),tak jsem o podobné zážitky ochuzena :-)....máte můj obdiv všechny tři-ty,Matilda i paní Irina...ženský prostě vydrží (a přežijí) všechno! Šárka

    OdpovědětSmazat
  4. Notěpic, jsem se málem počůrala smíchy. Ale teda obdiv největší. Mně by stud nedovolil se nikdy rozcapit před paní Irinou ani žádnou jinou, i když je mi teda dle vyprávění hrozně sympatická. Tak jen tiše závidím výsledek;) vera

    OdpovědětSmazat
  5. Uff, tu bolest si neumím představit. To musí být snad horší než porod:-)
    Mám taky jednu hardcore historku, kdy jsem těhotná v osmém měsíci a navíc s dcerou (4 roky), která ráno dostala střevní virózu, jela cosi pracovně řešit na stavební úřad.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Haha, to bych chtěla asi slyšet do detailů :) Jinak nevím, jestli je to horší než porod, protože ten já jsem jaksi nezažila. Ale rozhodně to není horší bolest než to, co přišlo po císaři.

      Smazat
  6. tý jo, Luci, jako dlouho o tom přemýšlím, ale strašně se bojím :)) Jak znám Kláru, měla by z toho jasné trauma, ona se mnou občas chodila na gyndu, když jsem čekala Jakuba a taky řvávala, když jsem ležela na koze :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Fakt neboj, porod je určitě horší! :) A ještě jsem kdesi četla, že je dobré slupnout hoďku před tím jeden ibáč a pak to míň bolí :)

      Smazat